Blebanec
komentáře u knih
Horké mléko
Deborah Levy
Špatná redakce/překlad. Po několika stránkách zklamaně odkládám, protože se to bohužel nedá číst.
Str. 10: "Pečeme tam vlastní fazole..." Co asi tak pečou v kavárně za fazole? Jo aha, oni si tam totiž "praží vlastní kávu" neboli kávové boby.
...
Svobodná: Jak jsem dospívala na konci dějin
Lea Ypi
Místy albánský Hrdý Budžes light, jindy pořádná soda, zvlášť v závěru. Moc pěkně přeložené, moc pěkně se čte.
Einstein přeplouvá Labe u Hamburku
Siegfried Lenz
Chytře vystavěné povídky psané čistým nekomplikovaným stylem, ve kterém probleskují krásné momenty jako "nasedl na svého ocelového oře". Samozřejmě záleží na překladu, viz komentář níže, ale vzhledem ke zkušenostem a portfoliu překladatelky jí důvěřuji.
Je třeba se naladit na německost spisovatele i témat, jde o poválečného autora, takže častým motivem je vyrovnávání se s německou historií či smiřování se se současností – rozdělené Německo dob socialismu.
Díky jeho zručnosti a vtipu ale pro zkušeného čtenáře není problém se začíst.
Červotoč
Layla Martínez
Za mě trochu repetitivní, tisíckrát opakovaná zášť a nenávist mě spíš unavovaly než by něco vybudily. A nedám moc ani na metafory a obrazy, co se domu týče, vnímala jsem je často jako použité literární prostředky, než aby mě strhly. Rozuzlení nepřekvapivé, v postavách jsem se mírně ztrácela, ale nijak zvlášť na tom nezáleželo.
Bílý šum
Don DeLillo
Pro mě zklamání. Vtipného sarkasmu či absurdity na takový fascikl pomálu. Myšlenky americky nehluboké, respektive nasnadě, ty mnohovrstevnaté jinotaje nevidím. Překlad skvělý, čte se rychle, ale toť pro mě bohužel všechno.
Doplavat domů
Deborah Levy
Prázdninový mikrokosmos bohatých Britů v pronajaté vile na Francouzské riviéře. Žádná z postav tu není šťastná, každý si něco namlouvá, něco skrývá a tápe. Slavný básník, jeho odcizená žena, krásná pubertální dcera, po které prahne místní číšník... nechybí ústřední pomatená divoká karta. Jako bych všechny tyhle příběhy od letních bazénů už četla, ale stejně je čtu zas a znova.
Neviditelné řemeslo: Tajemství redakční práce
kolektiv autorů
Texty starších a zkušených jsou skvělé, od Jůzla se to lomí. Příspěvky mladší generace, která je mi věkově mnohem blíž, jsem nepotřebovala. Jsou kvalitou spíš časopisecké (jazykově i obsahem) – "Google docs vyžaduje zvláštní hejt" – nebo tématicky extrémně úzké – specifika vydávání romské literatury.
Filosof z předměstí
Ladislav Klíma
Hanba nakladatelství Pulchra.
Tlačit spisek, co snad měl být satirou na Klímovy texty, znovu ho vydat i po oprávněné kritice, že Klíma není jeho autorem, a ještě s trapně směšným dojmologicko-egoistickým doslovem.
Měla jsem o Pulchře lepší mínění.
https://i-kanon.cz/2023/12/14/politovanihodne-a-zaroven-protivne/
"Důkladně vyjasniv vlastní myšlenkovou pozici, pouští se nakonec Martínek do polemiky přímo s Ladislavem Klímou, aby jej nazval „slabochem“, „pozérem“, „zoufalcem“ nebo „stydlivým mladíkem, který nedokázal ani svést milenku“. Na jiném místě pisatel konstatuje, že Klíma byl „politováníhodný a zároveň protivný“. Těmito slovy lze ovšem mnohem spíše eufemisticky charakterizovat doslov samotný – a vlastně nakonec i celý vydavatelský počin z Pulchry."
Zítra je taky den
Rudolf Havlík
Tak někdy si až příliš arogantě hraje na to, jaký není MacGyver, ale proč bych mu to neodpustila, když jsem podobný cynik, a psaní je svižné a vtipné. A kam se ten chlapík vypracoval? Respekt, jak se dneska říká. A s přívalem instagramových influsrajd propagujících levné hadříky z webových agregátů bych Havlíka doporučila jako povinnou četbu.
Možnosti milostného románu
Jan Němec
Třicetiletý pseudointelektuál si nabouchne dvacetiletou vysokoškolačku a pak se diví, že to není láska na celý život. Pánové, já vím, že mladý holky jsou pěkný, ale hledejte si v dospělosti někoho, kdo už je taky dospělý. Nevyrovnanost vztahu tady zavání manipulací.
Jinak Němec umí psát, ale bohužel tady není nic hlubokého. Zabaluje banality a fňukání do vzletných frází, ale na na konci není nic než poznání, že je autor celkem blbec a že objekt jeho touhy má víc rozum než on.
Královna děsu aneb Panická porucha
Aleš Cibulka
Není to odborná publikace, spíš popularizační. Z tohohle pohledu dostačující a atraktivně zpracovaná. Rozhovory vedené novinářsky, nejdřív mě překvapily, ale nakonec mi tenhle nápad vůbec nevadil. Jako prvotní čtení o panických atakách a nějaká laická sebediagnóza funguje dobře.
Nate tumáte
Ivan Acher
Kdyby Acher Klímova Sternenhocha nezhudebnil, musel by ho sám napsat.
Nepředmětná Odyssea
Eugen Brikcius
Odysseus vstává z lože, rozhlédne se a dí cože? Evžene mám tě ráda, ale tohle je i na mě moc.
Op Oloop
Juan Filloy
Velká paráda. Citové stavy, vyšinutí mysli, jeden den a jeden pomanutý Fin v Argentině. Krásný jazyk, který musel dát spoustu práce. Vtipné, hravé, tragické. Víc osvětlí rozhovor s překladatelem https://radiozurnal.rozhlas.cz/prekladatel-musi-byt-zvedavejsi-nez-bezny-ctenar-musi-hledat-skryte-vyznamy-8599396
Arboretum
Eda Kriseová
Nesmírně košaté a vícevrstevnaté příběhy, které se čtou jako autobiografické deníkové zápisky. Ač nejsem příznivcem dělení na ženskou a mužskou literaruru, pravděpodobně zaujmou spíš ženy už proto, že hlavní protagonistkou je vždy ženská postava.
