Svobodná: Jak jsem dospívala na konci dějin přehled

29.10.2024

“Ale jestli jsem si z historie vlastní rodiny i rodné země něco vzala, pak to, že historie nevzniká za podmínek, které bychom si sami vybrali.

Autorka nás ve své memoárové knize seznamuje se situací v Albánii v 90. letech 20. století.

Lea prožila dětství v Albánii za dob socialismu. Jako dítě si myslela, že socialismus jim poskytuje svobodu a že svoboda nikomu nechybí. V 1990 došlo ke změně režimu a Lea měla pocit, že i ona je zničehonic někdo jiný.

Neměnila se jen Lea a společnost, ale i její rodina, která pro ni byla všechno. V knize je krásně vidět i jejich rozdílná povaha. Zažijeme s nimi zmiňovaný zvrat v roce 1990 a celé období až do albánské občanské války v roce 1997.

Možná jsou události zkreslené, ale jsou podávány očima dospívající dívky. Lea se musela smířit s celou řadou změn - ať už se týkaly rodiny, sousedů nebo školy. Mnohdy pro ni byly nepochopitelné, ale tak to prostě bylo a musela je přijmout.

Albánii nakonec opustila až kvůli univerzitě v Itálii.

Mě osobně se líbilo zpracování. Nejde tedy moc do hloubky, ale představu o rozdílech režimu si čtenář dokáže udělat. Zajímavý je právě pohled a vnímání situace z pohledu dospívající dívky. Nejsou to jen suchá fakta, ale skutečný život jedné rodiny.

Kniha není moc vidět a myslím, že je to škoda. Je fain seznámit se se situací dané země touto čtivou formou.

04.09.2024

Výborná kniha. Dobře napsaná, se spoustou informací o zemi, o níž většina z nás skoro nic neví. Ale přitom čtivá, k náhledu na život v socialistické Albánii se černý humor i tragikomické momenty skvěle hodí. V žádném případě ale neklouže po povrchu, často vede k zamyšlení, co všechno musí lidé snést a s čím se vyrovnat. Čtenářský zážitek byl umocněn tím, že kniha se mnou jela na dovolenou do Albánie a přečtena byla v místě na dohled od Drače.