Horké mléko přehled
Deborah Levy
Mladá antropoložka Sofia se již celé roky snaží vyřešit záhadu matčiny nevysvětlitelné choroby. Z Rose a jejích věčných nářků a stížností je už celá zničená, ale na druhé straně pro ni představují únik před vlastním neuspokojivým životem, za který se stále zdráhá převzít zodpovědnost. Společně s matkou odcestují na vyprahlé pobřeží Španělska, kde hodlají navštívit věhlasného lékaře, do něhož vkládají naději, že by mohl vyléčit Rosino matoucí ochrnutí. Je to její poslední šance. Doktor Gómez však používá velmi zvláštní metody, které mají pramálo společného s klasickou medicínou, a jak léčba pokračuje, Rosin stav se i pro něj stává stále větší záhadou. Krize ve vztahu mezi matkou a dcerou se stupňuje a rozptýlení hledající Sofia se zaplétá do svůdné a pomíjivé milostné aféry. Tento takřka snový hypnotický příběh o síle ženy je jako labyrint plný tužeb, pudů a surrealisticky přesvědčivé logiky. Autorka v něm prozkoumává otázky lidské sexuality, potlačovaného hněvu, svůdnosti sklouznutí k hypochondrii a užívání farmaceutik i prazvláštní povahu mateřství a zároveň oslavuje hodnotu experimentování se životem – hodnotu zvídavosti, prostého úžasu a snahy žít naplno.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Horké mléko. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (13)
Zajímavá , částečně snová kniha o nezdravém vztahu matky a dcery. O citovém vydírání, ale i o cestě k sebeuvědomění a odvaze aspoň v něčem jít vlastní cestou.
Čteno kvůli výzvě a dalo by se říct, že mi dala nejvíce zabrat. Vůbec jsem neměla motivaci proč se ke knize vracet. Nejvíce mě rozčilovala matka, která si vsugerovává nemoci...absolutně o ničem.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Horké mléko v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 56x |
ve Čtenářské výzvě | 7x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 23x |
v Chystám se číst | 35x |
v Chci si koupit | 4x |
v dalších seznamech | 1x |
Neosobní, bezbarvé, bezduché...
Jakoby se čtenář vznášel nad příběhem. Proniknout do něj nešlo. Nebyla jsem v něm, ale kdesi nad ním.
Postavy zvláštní. Těžko pochopitelné. Tak divné, že se vám těžko něčím přiblíží...
Zdlouhavé popisy berou čtenáři sílu číst. Byl to vážně strašně divný příběh.
Nikomu bych ho nedoporučila.
Nerozumím kladným hodnocením na přebalu knihy a už vůbec nechápu nominaci na prestižní ocenění. Naštěstí asi nejsem sama a tato kniha se nelíbila více lidem. Takže nejsem zklamaná jen já.
Myslím, že téma se dalo zpracovat o tolik lépe. Čtenář se dal do příběhu vtáhnout tak, že by ho mohl svou naléhavostí dusit. Ale tohle se paní Levyové nepovedlo.
Ještě, že kniha je dost útlá, takže se dá dočíst, ale pro mě nemá moc smysl jí věnovat pozornost.