Dítě v mlze

recenze

"Zmrzačili mi duši, ale vlastně tím jen narušili skořápku a stará kůže praskla. Nestál jsem o to, bůh ví, že ne. Udělali ze mě dravce, který slídí, udeří, vyčkává. A pak udeří znovu. Predátora, který si takový život nevybral, ale když už je jednou na světě, udělá všechno pro to, aby obstál. Donutili mě svléknout si starou kůži a teď nevědí co s tím. To je ale jejich problém."

Únos sedmiletého chlapce od jedné základní školy zprvu vypadá jako krutý, avšak jinak ničím neobvyklý zločin. Postupující vyšetřování ovšem odhalí určité odlišnosti: únosce nekomunikuje a neklade si žádné požadavky. Dokonce udělá jindy nemyslitelné gesto - hned zpočátku odhalí svou tvář, snad na znamení výsměchu svým pronásledovatelům. Ti jej obratem identifikují a do pátrání je proti své vůli zapojen i Miko Syrový - pachatelem únosu je totiž jeho bývalý kolega Bert. Detektiv tedy stíhá detektiva, a ten je díky svým zkušenostem vždycky o krok napřed. Jeho vzkaz "bolest za bolest" navíc hovoří víc než jasně...

Když jsem se dostala k této knize, nejdříve jsem si přečetla anotaci, která zněla opravdu dobře. Pak jsem si uvědomila, že je to český autor a bylo rozhodnuto. Byla jsem velmi zvědavá, jak se popere s českou detektivkou.
Českých děl jsem už pár přečetla, ale málokdy mě autor dokázal přesvědčit. Tady se to podařilo. A musím uznat, že ve velkém stylu.
I když od začátku víme, kdo je zlý a kdo dobrý, tak přesto pomalu odkrýváme tajenku. Tady nejde o to, abychom zjistili, kdo to udělal, ale zásadní otázka je PROČ?! A taky, jak tohle všechno dopadne?

Hrdina, Miko Syrový je dlouhá léta policistou, má za sebou několik parťáků, ale pouze dva se mu dostali i pod kůži a dokáže je nazývat kamarády. Rozumí si i beze slov. Což je v práci kriminalistů opravdovou výhodou. O to méně už ale chápe, co se to stalo a děje nadále. Tohle nepředvídal a nemůže věřit, že je to realita.
I když případ uneseného dítěte má na starosti jiný tým detektivů, nakonec je to on, kdo to dokáže rozlousknout, ale za jakou cenu?

"A zatímco kolegové mu tehdy probírali jeden pokoj za druhým, já seděl na podlaze, sípal jsem jako rozhašený motorák a snažil se ty dva miliony schodů nějak rozdýchat. Jenže tehdy mi bylo třicet. Dnes bych šel v pátém patře na kolena, v osmém na držku a v desátém do rakve."

Co se mi nejvíce líbilo, tak bylo členění textu. Byly to krátké kapitoly a navíc autor dokázal většinu kapitol končit tak, že jsem nemohla přestat číst, protože jsem potřebovala přesně tu informaci, která byla naznačena a v další kapitole vysvětlena.
Z větší části se střídaly kapitoly pachatele a policistů. O to to bylo více napínavé, protože jsem musela přečíst další kapitolu, abych se dostala k jádru věci.

Jsem opravdu mile překvapena, jak to autor vedl, dokázal si se mnou pohrát jako s panenkou. Střídaly se u mě emoce, dokázal mě vytočit do maximální vývrtky, poté mě zase dokázal usadit a já byla smířená s čímkoliv. Celkově se mi příběh líbil a určitě jej vřele ráda dál doporučím. Třeba vám, kteří rádi čtete detektivky, i když to není klasická hádanková, nebo i těm, kteří chtějí poznat dalšího nového českého autora.
Zjistila jsem, že autor napsal další knihy a já se po nich určitě poohlídnu. :-)

Děkuji nakladatelství Mladá fronta za zaslání recenzního výtisku a pokud si knihu chcete koupit, můžete tak udělat přímo tady.

Díky za přečtení a případný komentář :-)
Daramegan

Únos sedmiletého chlapce od jedné základní školy zprvu vypadá jako krutý, avšak jinak ničím neobvyklý zločin. Postupující vyšetřování ovšem odhalí určité odlišnosti: únosce nekomunikuje a neklade si žádné požadavky. Dokonce udělá ... více

Komentáře (0)