DNA

recenze

DNA (2017) / veronika0382

Yrsa prostě umí, nemůžu si pomoct! Její knihy vás vtáhnou do děje a nepustí…

Brutální vražda byla myšlena jako trest. Jaký skutek si ale zaslouží tak hrůzostrašnou odplatu? Mladá žena byla opravdu výjimečně krutě zavražděna, když byla se svými třemi dětmi sama doma. Její sedmiletá dcera, která byla v době činu schovaná pod postelí, je jediný svědek. Ale ta však mlčí a nechce o ošklivém pánovi, ani trpící mamince mluvit. Detektiv Huldar a psycholožka Freyja berou případ do svých rukou a snaží se přijít zašifrovanému vzkazu, který po sobě vrah zanechal, na kloub. Zároveň zkouší rozmluvit malou Margret. Pochopit její bolavou dětskou duši a přijít na to, jak by mohla vyšetřovatelům povědět, co a koho viděla.

Vrah mezitím pokračuje v zabíjení a je vždy o krok napřed. Zanechává za sebou pouze šifrované vzkazy v podobě čísel. Policii utíká čas a bojí se, kdo bude další na seznamu. Rozlouskne Huldar šifrované vzkazy dřív než dojde k dalšímu neštěstí? Nebo se to podaří někomu jinému? Kdo je další na řadě?

Teda ale super! Sice jsem opět čekala, že v příběhu bude trošku duchů a nadpřirozena, jako v jiných autorčiných knihách, ale i bez toho byl příběh perfektní. DNA je klasická detektivka se zamotanou zápletkou, kde se poodhaluje temný příběh z minulosti. A ten byl skvělý! Napětím jsem ani nedýchala! Překvapivě byla pro mě první polovina knihy asi to nejsilnější z celého příběhu. Skutečně jsem se bála. Příběh ze strany oběti, jak osudnou noc prožívala a co vše se jí honilo hlavou, byl na psychiku nejvýraznější zážitek (alespoň pro mě).

„Huldar se sehnul k zásuvce a opatrně vypojil prodlužovací kabel. V rukavicích šňůru sroloval a zlehka ji položil na nehybné tělo. Zatočila se mu hlava, a tak se raději nenapřímil moc rychle, aby neomdlel a nezhroutil se na zesnulou nebožačku. Zaživa si vytrpěla ažaž, nechtěl její mrtvole působit další příkoří. (…) Bylo nesmírně snadné nechat se lapit do pasti a zaměřit se výhradně na pásku a elektrospotřebiče. Jenže navzdory určitým podobnostem vykazovaly vraždy i celou řadu odlišností.“

Yrsa je prostě skvělá. Píše velice čtivě, vy se s ní po pár řádcích ocitnete na Islandu a snažíte se vypátrat všechny záhady s ní. Vůbec bych neuhádla, neměla jsem jediný tajný tip a lámala jsem si hlavu, kdo by mohl být ten vrah. A lámala bych si jí marně, věřte mi. Protože tohle by vás ani ve snu nenapadlo! Navíc do děje zakomponované rodinné tajemství ohledně adopcí, to bylo opravdu překvapivé a hodně zajímavé. No, myslím, že bych vyčerpala všechny superlativy. Yrsa je právem královnou islandské krimi – to bez pochyb! Už se těším na další díl této série – Černá díra.

Musím říct, že odteď nesnáším vysavače a vidím všechny domácí spotřebiče v úplně jiném světle. Jak to myslím? To už si musíte přečíst sami… Takže si běžte zamknout dveře, zatáhněte závěsy a nekoukejte ven! Zachumlejte se pod peřinu a mějte uši nastražené! A kdybyste slyšeli trhat lepicí pásku, vezměte nohy na ramena a utíkejte! Doufejte, že ON vás nedohoní…

Moc děkuji nakladatelství METAFORA za recenzní výtisk.

Ve svém domě v Reykjavíku je brutálně zavražděna mladá žena. Jediným svědkem je její sedmiletá dcerka. Když krátce nato dojde k vraždě další ženy, policie je v koncích. Jistý radioamatér zachytává podivné vzkazy, které ho s oběm... více

Komentáře (0)