Druhá Vondruškova Lucemburská epopej se zaměřuje na mladá léta Karla IV.

recenze

Známý český spisovatel historických detektivek a epopejí se vrhl na románové zpracování vlády Lucemburků v zemích Koruny české. Druhý díl se zaměřuje hlavně na dobu, kdy Karel IV. jako kralevic hájil v Čechách zájmy svého otce.

Po bojích v Itálii se český kralevic Karel, který později do historie vstoupí jako Karel IV., rozhoduje, že nastal ten nejvyšší čas k návratu do své otčiny. Nepříjemnosti mu dělá nejen neutěšený stav královské pokladnice, ale i všemožné intriky, kterým musí čelit. A také leckdy nevůle jeho otce, který se panovnických otěží nechce zříci. Naštěstí má po boku věrné rytíře i svou ženu Blanku.

Druhý díl Lucemburské epopeje mapuje období mezi lety 1334 až 1348. Období je to bouřlivé a na Karla mělo rozhodně velký vliv. Získával v něm své první diplomatické ostruhy, bojoval za práva svého rodu jak na válečných polích, tak na poli diplomacie. A rozhodně úspěšně, neboť se v tomto období stává římským králem. Kniha pak končí v okamžiku, kdy Karel konečně přebírá vládu nad Českým královstvím, nechá se korunovat králem, ale moc dlouho se neraduje, protože mu umírá milovaná Blanka. On ovšem jako zkušený panovník ví, že i tuto neblahou událost může posléze obrátit ve svůj prospěch.

Že je Vlastimil Vondruška znamenitý vypravěč, dokázal již mnohokrát a dokazuje to i v knize o kralevici Karlovi. I když člověk v obrysech tuší, co se asi stane, protože si to z dějepisu matně pamatuje, rozhodně je díky vypravěčskému umění autora napjatý, co další kapitoly přinesou. Zároveň si četbou rozšiřuje svou historickou znalost. Zajímavé je například zjištění, že v mládí Karel v podstatě neposeděl a Evropu měl zcestovalou od západu po východ.

Čtenář si také uvědomí, že ne vždy byl Karel IV. ten otec vlasti, jakého ho známe z učebnic dějepisu, ale že i on byl mladý, a ne vždy se mu dařilo vše, na co sáhl. Také člověk zjistí, jak málo stačilo k tomu, aby mu jeho ambiciózní a riskantní plány nevyšly.

Zajímavý je i pohled na spor otce Jana Lucemburského a jeho syna Karla, který Vondruška vysvětluje tehdejší náboženskou a rytířskou optikou. Velmi kladně hodnotím i to, že ženské postavy zde nejsou šablonovité a pouze v pozadí, ale mají ve vyprávění i v běhu událostí svou nezastupitelnou roli.

Čtenář se občas sice ztrácí v množství postav a přemýšlí, jaké mezi sebou mají rodinné vazby, ale to je dané šíří úkolu, který si Vondruška dal, když se rozhodl příběh panování Lucemburků u nás odvyprávět. Kniha se ovšem nezabývá pouze panovníky a šlechtou, ale dává nahlédnout i do života obyčejných poddaných ve 14. století. Myslím, že Vlastimil Vondruška svými knihami odvádí dobrou práci v popularizaci historie a v jejím přibližování lidem. Tato kniha rozhodně patří mezi to lepší, co Vondruška napsal.


Děkuji nakladatelství MOBA, které mi knihu poskytlo k recenzi.

Druhý díl románové fresky začíná příchodem kralevice Karla do Čech a končí smrtí jeho otce Jana Lucemburského u Kresčaku. Celé 14. století je jedno z nejslavnějších období našich dějin, kdy byla Praha centrem římské říše, ale aspi... více

Komentáře (0)