Dvůr mlhy a hněvu

recenze

"Co z její hrudní kosti udělal?
Housle, aby na ně hrál.
Co s drobounkými prstíky?
Z těch spravil houslím kolíky."

Feyre přežila střet s Amaranthou a vrátila se na Jarní dvůr Avšak ani zde nemá klidu, protože ji neustále pronásledují vzpomínky na to, co musela udělat, aby osvobodila Tamlina i jeho lid. A stejně tak nemůže zapomenout ani na smlouvu s Rhysandem, s kterým má strávit jeden týden v měsíci. Ač je nyní vznešenou vílou, srdce má stále lidské. A navíc si postupně uvědomuje, že na obzoru se objevuje ještě mnohem větší zlo, než jaké kdy zažila. A tak zatímco se snaží vyznat v zákrutech vílího života, zjišťuje, že její role zachránkyně ještě neskončila. Avšak dokáže se vyrovnat s nebezpečím, které se k ní blíží?

Feyre se opět ukazuje v plné síle a na první pohled se může zdát, že se příběh zamotává. Jelikož se dohodla s Rhysem na jednom týdnu v měsíci, jenž stráví u něj, tak hned první odjezd proběhne v den její svatby... Ovšem, to by nebyl Rhys, aby za tím nebylo něco víc. Feyre se musí sžít s novým vílím životem, schopnostmi, které díky tomu získala a pomůžou jí v tom lidé, do kterých by to vůbec neřekla. I když, ne všechno je tak růžové, jak se zdá. Propuká nová hrozba, která je líčena v horších barvách než byla Amarantha, což je nepředstavitelné. A musí se zastavit. Ale jak to má udělat holka, které je devatenáct let a navíc jen pár chvil ve vílím těle?

Opět příběh začíná na takové té líné vlně. Všichni mě utvrzovali v tom, že druhý díl je ještě lepší než první a já se do něj s chutí pustila. A zase. A znovu. Ten začátek byl takový nemastný, neslaný. Jo, četlo se to dobře a protože jsem si v prvním díle zamilovala jak Feyre, tak Rhyse, nechtěla jsem přestat číst. Vzápětí ale přišel velký třesk a zhruba od poloviny knihy se jednalo o neskutečnou, famózní a strhující jízdu. Znáte to.. nehty okousané, vlasy vyrvané, nos nateklý, oči vytřeštěné, které už se nevrátí do normálu...

Musím přiznat, že jsem se bavila víc než u jedničky, protože mi přišlo, že je v příběhu mnohem více akčních scén, o hodně více "zamotaností", více zápletek. Jako by se toho dělo najednou strašně moc, ale přitom jsem všechno stíhala... Bylo tam opět pár erotických chvilek, kterých nebylo moc, ale i tak mi to přišlo, jako by ti, co tu erotiku provozovali, měli více sexu na dvou stránkách než já za celý svůj život. :-) No, holt, víly! :D

"Na lidi, kteří s přáním hledí vstříc hvězdám..."
"Na hvězdy, které naslouchají, a na sny, které se plní..."

Líbilo se mi, že autorka konečně udělala z hlavní hrdinky i ufňukanou a urážlivou princeznu, která má v hlavě zmatek. V prvním díle mi přišla jako Amazonka, která se nebojí ničeho, ale konečně se z ní stala normální buchta, která má i své starosti a problémy. I když mě některé její myšlenkové pochody vytáčely doběla, přesto jsem byla ráda za to, že se to v příběhu objevilo. Ono to tam tak nějak patřilo a v jedničce mi to chybělo. :-)
Sarah J. Maas se věnovala i ostatním postavám podrobněji, hlavně Rhysovi (což bylo jen dobře), ale také jiným, kterým dala více života. Přišlo mi to více propracovanější, co se týče povahy hrdinů v tomto díle. Nakouknout pod pokličku je někdy fajn.

Chci vzkázat všem, kteří mi říkali, že je dvojka ještě lepší..."Měli jste pravdu, přátelé, souhlasím!"

Opravdu jsem si celý příběh užila a s tím koncem to autorka trochu přepískla. Kdo má jako teď čekat na třetí díl, když to skončilo takto? Sarah J. Maas umí čtenáře navnadit! :-)

Myslím si, že je vidět, že to byl pro mne opravdu gurmánský čtenářský zážitek a já stejně nadšeně jako jedničku, doporučuji i dvojku. Dvůr mlhy a hněvu je skvělé pokračování série, ve kterém se autorka více rozepsala a udělala jen dobře. Nastavila si laťku ještě o něco výše než u prvního dílu a já se neskutečně těším na třetí pokračování.
Je asi jasné, že doporučuji všem. :-)

Děkuji Albatrosmedia.cz za poskytnutí recenzního výtisku a pokud si chcete knihu koupit, tak tady máte odkaz.

Přeji vám všem ať se máte fajn a díky za přečtení!
Daramegan

Feyre přežila střet s Amaranthou a vrátila se na Jarní dvůr. Avšak ani zde nemá klidu, protože ji neustále pronásledují vzpomínky na to, co musela udělat, aby osvobodila Tamlina i jeho lid. A stejně tak nemůže zapomenout ani na... více

Komentáře (0)