Edinburghem se plíží jako stín vrah a únosce

recenze

Jako stín (2022) / Suzanne

Americká forenzní psycholožka Constance Woolwineová přijíždí do Edinburghu, aby pomohla místnímu kriminálnímu oddělení s případem unesené ženy. Jenže kromě toho je taky nalezená zavražděná žena a na obou místech činu se objevuje stejné DNA. Další únosy přibývají, ale oběti nemají nic společného. Edinburghem se jako stín plíží únosce a vrah, jakého Connie nikdy v životě neprofilovala.

Connie spolupracuje s londýnským inspektorem Baardou, který také do Edinburghu přijíždí vypomoct kriminálnímu oddělení. Connie ale nehodlá jen profilovat, protože má povolení účastnit se vyšetřování na všech úrovních a plně toho využívá.

Connie a Baarda jsou jako voda a oheň. On je klidný a vyrovnaný, za každé okolnosti slušný a gentlemanský. Connie zase pěkně od rány, má pořádně proříznutou pusu a dost svérázné postupy, radši koná, než mluví, takže se občas dostává do problematických situací.

Helen Fieldsová v knize Jako stín přinesla skvěle napsaný a vymyšlený příběh s opravdu nečekaným zvratem a působivě vybudovanou atmosférou. Nechybí ani kulturní rozdíly mezi Američany a Angličany (potažmo Skoty), slovní přestřelky hlavních hrdinů a kapka romantiky.

Helen Fieldsová je u nás známá svou sérií s inspektorem Lucem Callanachem, které asi většina z nás jednoduše říká série Dokonalá. Jako stín je ale její první samostatný román, který se sice odehrává na edinburském kriminálním oddělní stejně jako série Dokonalá, ale má vlastní hrdiny. S Avou nebo Lucem se sice nesetkáme, ale objevují se zde vedlejší postavy ze série Dokonalá, jako je patoložka Ailsa Lambertová nebo komisařka Overbecková.

Helen Fieldsová se při psaní Baardy úmyslně inspirovala panem Darcym z románu Pýcha a předsudek od Jane Austenové. Není to tak, že by postavy pana Darcyho opsala, naopak s tou inspirací pracuje zajímavě, jenže… U pana Darcyho si čtenářky musely jeho city, motivace a činy domyslet, což mu dodalo jedinečné kouzlo, které milujeme dodnes. U Baardy to ale nefunguje. Příběh je nahlížený z pohledu Connie a já ho bohužel nedokázala vidět tak, jako ona. Pro mě zůstal načrtnutou postavou bez pořádné osobnosti. Navíc občas chudák působil vyloženě jako ňouma, který snad ani nevyšetřuje a všechno za něj řeší Connie.

Jinak je ale Jako stín skvělá detektivka/thriller s neklidnou a svíravou atmosférou, kterou odlehčuje svérázná Connie a slovní přestřelky s Baardou, takže ve výsledku se nejedná o temný ani depresivní příběh. A to je přesně podle mého gusta. Jako stín je samostatný román a detektivní případ je v něm uzavřený. Nicméně kdyby Helen Fieldsová chtěla napsat volné pokračování, tak jí v tom nic nebrání, protože vztah obou hlavních hrdinů by k tomu přímo vybízel. A ačkoliv nemám ráda navazování na ukončené příběhy, tak tady bych se pokračování nebránila :)

Mysteriózní thriller od autorky Dokonalé série Někde tam je. Skrývá se. A neustále se dívá. Edinburské kriminální oddělení má plné ruce práce s případem únosce, kterého svědci popisují spíš jako stín než jako opravdového člověka... více

Komentáře (0)