Francie, Provance, jídlo, láska a Picasso

recenze

Vydejme se společně do slunné Francie. Do kraje tak malebného jako je Provence s malou přímořskou vesničkou Juan - les Pins. Zde žije se svou rodinou mladičká dívka Ondine. Pomáhá vařit v rodinné restauraci a jednoho dne dostanou zajímavou nabídku. Mají vařit pro Patrona, který přijel až z daleké Paříže. Schovaný na vysokém kopci nad městem nikdo neví, kdo to je. Vyvolává to klepy a lidé si domýšlejí různé věci. Jen Ondine a její rodiče vědí, kdo je ten pan tajemný.
Sám velký Pablo Picasso si zde našel malý kousek klidu. Jeho osobní život prochází krizí a on zde hledá odpočinek od všeho. Ani malovat se mu nechce.
Ondine den co den vyjíždí na svém kole k jeho domu, kde mu připravuje jídlo. Poznává toho malého umělce i jinak a to se pak projeví i v budoucnosti.
Máme tu ovšem i druhý příběh. Céline je Ondinina vnučka. S babičkou se nikdy nesetkala, ale i tak se vydává na dobrodružnou cestu do Francie, aby vyplnila matčino přání. Ví, že jí možná nezbývá moc času.
Francie je pro ni osudovou stejně jako před lety pro její babičku i matku. A kdo ví, třeba tam najde nejen babičky odkaz a dědictví, ale dostane otázky pro svou budoucnost.

Francie, Provance, jídlo, láska a Picasso. Docela neodolatelná směs na to, abych knihu přešla bez povšimnutí. Metafora dle mého vsadila na osvědčené téma, které mezi ženami a asi i nejen jimi, letí a láká.
Obálka knihy se také nedá jen přejít, protože velký Picassům podpis a pod ním fotka části zcela jistě útulné kavárničky, nelze jen tak přehlédnout. Příběh sám o sobě vás láká od první stránky. Užíváte si čtení a doslova cítí vánek ve tváři a vůni z kuchyně.
Ondine vám připadá blízká a je cítit to napětí mezi ní a Picassem. Sleduje jejich cesty, které se střetnou. Vnímáte vzdor mládí, které se snaží vymanit z rodičovské lásky. Její boj o vlastní život ať už ve Francii či v Americe, kam později uteče před válkou. Její tichý návrat domů, když je po válce a vy sledujete její život do posledního dechu.
Céline je jediná dcera své matky Jůlie. Jůlie si jako mladá vybrala muže, který měl už dvě své děti - dvojčata. Nikdy neměla se sourozenci dobré vztahy a ani její matku nebrali vážně. Po smrti jejich otce se vztahy ještě vyostří. Naštěstí pro Céline ji matka ještě stačí svěřit rodinné tajemství. Babička Ondine by měla mít někde ukrytý poklad. Sama ho chtěla hledat, ale nějak tušila, že se jí to nakonec nepodaří.
Místo ní Céline odlétá na kurz vaření do Francie i se svou tetou. Ta znala část příběhu a zbytek se dozvěděla na místě, jak postupovalo objevování pravdy. I s její pomocí se nakonec skončí vše tak, jak má. Odhalí se nejedno tajemství, ale zaseje se i nová naděje pro lepší život.

Příjemné čtení, i když já čekal více Picassa. Přesto jsem prožila hezké chvilky a nelituji ani jednoho přečteného řádku. Více mě tedy bavilo sledovat pátrání Céline než život Ondine. Možná k tomu patřilo i to, že jsem v kuchaři, který vedl kurz vaření viděla jistého známého televizního šéfkuchaře. Jak moc mě to v jeho společnosti bavilo.
Ondine a její příběh byl zajímavý,ale jak psala na začátku, chybělo mi víc z Picassa. Jeho utajený život ve Francii nebyl špatný, ale bylo ho málo. Čekala jsem, že se o něm dozvím podstatně mnohem víc. Přeci jen, když je v názvu knihy zmíněný, nebude se kolem něj chodit po špičkách a nebude vedlejší figurkou. Za to ale nemůže nakladatel ale vypravěč.
I tak hodnotím knihu vysoko a jako čtení na letní večery či pro začínající jaro doporučuji. Odpočinete si. Načerpáte sílu ze slunce, poznáte jiný kraj a najdete třeba i lásku.

Román o umění, lásce a jídle v čarovné Provenci. Provence, jaro 1936: v přímořském městečku Juan-les-Pins panuje mimosezonní klid. Sedmnáctiletá Ondine, matčina pravá ruka, pracuje ve vyhlášené rodinné restauraci Café Paradis. ... více

Komentáře (0)