Hrob
recenze
Hrob (2024) / EvikU.Druhý díl ze série Černý led si mě získal snad ještě víc než první díl. Co se autorce nedá upřít je velká propracovanost děje. Neustále střídá děj před a po, přestože se jedná jen o pár dní, má policie poměrně dost práce.
Patoložka Idunn se vrací na Vestmannské ostrovy, přestože si jako mladá dospělá žena při odchodu řekla, že se sem nikdy nevrátí. Krom pracovních záležitostí řeší i staré rodinné spory. Spolu s Týrem a Karó se snaží přijít celé věci na kloub.
Na ostrov přijíždí parta bývalých vysokoškoláků z kolejí. Přijíždí na pohřeb své kamarádky. Ostrov zasypává sníh a mráz a okolnosti okolo úmrtí kamarádky přináší nové souvislosti. A jak už to tak bývá, vyplouvají i mezi kamarády špatná rozhodnutí a stará tajemství.
Co všechno se stalo se postupně dozvíme ve skvělém finále. Po celou dobu nebudete chtít knihu odložit. Z čeho mě mrazí je, že se do podobného průšvihu jako kamarádi z kolejí můžeme dostat každý. A jedno špatné rozhodnutí může vyvolat nekonečnou lavinu dalších špatných rozhodnutí a věcí, které končí tragicky.
Autorčin styl mě stále překvapuje. Neuvěřitelná jízda od začátku do konce, postupné odkrývání vás udržuje v napětí a nechcete knihu odložit.
Hrob Yrsa Sigurðardóttir
Skupinka bývalých spolubydlících z vysokoškolské koleje přijíždí na Vestmannské ostrovy, aby se naposledy rozloučila se zesnulou kamarádkou, která byla součástí jejich party. Výlet, který má zároveň sloužit jako přátelské setkání ... více