Ignis fatuus.

recenze

Ignis fatuus (2024) 4 z 5 / bajub
Ignis fatuus

Dámy a pánové, na Šumavu už zřejmě nikdy nepojedu. Nikdy. A může za to Petra Klabouchová, královna v budování tajemné (rozuměj hororové) atmosféry!

Výpravy za napřirozenem, paranormální jevy, navíc ve spojení s totalitními režimy? Tak přesně tohle se nám Petra Klabouchová rozhodla předložit. Zpracovala jednu z šumavských historek, jejíž pravdivost se nikdy nepodařilo prokázat. Kromě toho na hlavní vypravěčskou linku skvěle nabaluje místní pověry, historky, legendy, cituje z historických pramenů, a aby toho nebylo málo, zahalí vše do husté mlhy.

Kdyby to náhodou někdo nevěděl, poslala skupinu vědců pod dohledem StB zkoumat podivná světýlka kolem šumavské řeky Křemelné. Jejich úkolem bylo zjistit, zda jsou přírodním úkazem, či je to práce nepřátelských živlů ze Západu. Jenže výprava se brzy změní v boj o přežití a vy sami nebudete vědět, co je pravda a co lež, protože autorka si se čtenáři hraje jako kočka s myší. To, jak příběh vystavěla - smekám pomyslný klobouk!

Nejsem žádný odborník na horory, vůbec je nečtu, protože jsem fakt posránek, takže vám nemůžu říct, jak moc strašidelný pro čtenáře hororů je. Můžu vám ale zaručit, že Ignis fatuus je skvěle vystavěný román plný mlhy a strachu. A jestli vám nenažene hrůzu samotný příběh, postarají se o to odporné praktiky komunistů...


Ignis fatuus Ignis fatuus Petra Klabouchová

V zakázaném území kolem šumavské řeky Křemelná se koncem sedmdesátých let začíná probouzet k životu dávná legenda. Pohraniční stráž zde stále častěji hlásí výskyt neznámých světelných jevů. Roste podezření na možné nepřátelské plá... více


Komentáře (0)

Přidat komentář