Je mi jasné, že tohle hodnocení se asi nebude spoustě lidí líbit a je moc dlouhé, ale mám pocit, že si ta jedna hvězdička zaslouží zdůvodnění (spoilery jsou až na konci textu)... Poprvé jsem knihu odložila jako naprostý brak po pouhých 25 stranách. Všechny ty přibývající pětihvězdičkové komentáře mě ale nahlodaly a cítila jsem se špatně, že jsem knihu odsoudila po přečtení prvních 5 % textu. Tak jsem dala Čtvrtému křídlu pro klid duše druhou šanci prostřednictvím audioknihy. Výsledek? Můj celkový názor se nijak zvlášť nezměnil.
V knize jsou jediné dvě pasáže, kde jsem uvažovala o tom, že zvednu hodnocení aspoň na ty 2 hvězdičky: první, když se na scéně objeví draci a dojde k propojení - to bylo opravdu zajímavé a druhá pasáž je posledních cca 50 stran knihy, kde dojde k očekávanému, ale relativně dobře zpracovanému plot twistu a k boji. Až v tomto úplném závěru jsem měla pocit, že se autorka aspoň trochu snažila vyplodit nějaký propracovanější příběh. Bohužel zbylých 90 % knihy je slátanina, která když se nad tím člověk aspoň trochu zamyslí, nedává moc smyslu. A na to já jsem fakt háklivá.
Napětí v celé knize je od samého začátku udržováno na maximálním možném stupni - od samého začátku máte pocit, že pro hlavní hrdinku přichází rozhodující životní událost - něco jako postupné budování napětí a následné vyvrcholení zde vůbec není. Věřím tomu, že právě toto (že máte od samého začátku pocit, že přichází vyvrcholení příběhu a na této úrovni se autorce podaří vás udržet více méně opravdu celých 500 stran) je to, co lidi, žene k vysokému hodnocení. A i když to odporuje teoretickému principu struktury "správného" textu, kdo z "normálních" čtenářů by si takový dramatický příběh nepřál, že? Jenže problém nastává, když je toto napětí budováno na úkor logiky. Samozřejmě, že to vede k tomu, že děj od samého začátku musí být maximálně a nesmyslně nebezpečený, smrtící, emoce jako nenávist a láska musí být vyšponované na maximum, stejně tak hlavní hrdinka i všechny vedlejší postavy, musí být charakterově, fyzicky i vzhledově vymyšleny v extrémní podobě. Celý ten příběh pak působí jako instatní slepenec všech fungujících vrcholných motivů z jiných knih. Přesně jak jsem někde viděla nebo slyšela - je to skoro jako když byste dali knihu napsat ChatGPT se zadáním "analyzuj současnými čtenáři nejlépe přijímané knihy z žánru fantasy a romance a sestav nový 500stránkový příběh za použití nejnapínavějších a nejžhavějších motivů, které se v těchto knihách vyskytují". Dostanete přesně Čtvrté křídlo. Celkově to pak působí jaksi instantně, ploše, bez pocitu, že si autorka dala s vymýšlením příběhu a logiky svého světa opravdu pečlivou práci.
Jediný svět představený v této knize, je totiž ta prapodivná nesmyslně smrtící vojenská škola jezdců na dracích, která existuje v jakémsi vzduchoprázdnu bez logického napojení na zbytek světa, o kterém se nedozvíte nic. Studenti školy se tam beztrestně v obrovském počtu zabíjejí přímo před zraky svých profesorů, u kterých netuším proč v té škole jsou - působí spíš jen jako diváci nějaké zvrhlé reality show. Při teoretických hodinách učitelé maximálně tak položí otázku, ale odpovědi a vysvětlení si dávají sami žáci, a fyzický výcvik probíhá ve stylu: pusťte se spolu do vzájemného smrtícího souboje a tím se naučíte bojovat. Případně poproste jiného svého spolužáka ať vás trénuje. A když chce někdo někoho zabít v těch pár situacích, kdy je to podle pravidel nepřípustné, tak tomu, kdo se o vraždu pokusil, učitelé maximálně s klidným hlasem řeknou "snaž se dodržovat pravidla"?!? Vůbec celý ten koncept "školy jezdců" je veskrze zvrácený a je tam jen jako kulisa, aby se pod záminkou "školních úkolů" mohly pořádat smrtící překážkové dráhy a zápasy. Jak by jakékoliv vojenské vedení mohlo připustit, aby se jim nejlepší a motivovaní budoucí vojáci zabíjeli mezi sebou v rámci školní přípravy ještě dřív než se dostanou na skutečné bojiště?!? Záminka, že tak ve finále zůstanou jen ti nejlepší, je přece tak ubohá. I ten nejhorší kadet z kvadrantu jezdců by byl pořád nadprůměrný obyčejný voják v kvadrantu pěšáků - lidské síly není ve válce nikdy dost. Navíc jak spolu pak mají ti "vítězové" bok po boku bojovat, když jediné v čem je tato "škola" celou dobu podporovala byly vzájemná nenávist a nedůvěra.
Všechny zásadní postavy, které se v příběhu vyskytují, jsou tam jen jako přesně naprofilované figurky, aby se v knize mohly odehrávat příslušná dramata. Potřebujete mít :
- jednu šíleně křehkou, ale inteligentní hlavní hrdinku s vyjímečnými nově objevenými superschopnostmi,
- fyzicky dokonalého sarkastického záporáka, alias skrytého neprávem utlačovaného hrdinu a budoucího vášnivého milence, za kterého budete chtít položit život,
- jednoho celoživotního rádoby starostlivého přítele - skoro milence, ze kterého se vyklube protivný zmetek a nechá tím dostatečně vyniknout kvalitám záporáka alias skutečného hrdiny,
- jednu oddanou přítelkyni, o kterou se může hlavní hrdinka strachovat, a která ji podpoří a vyslechne, když je zoufalá, ale pro příběh nemá absolutně žádný smysl,
- jednoho obětavého veskrze sympatického přítele, kterého necháte v závěru s velkými emocemi zemřít,
- jednoho krvežíznivého sadistického záporáka, který bude neustále poblíž, a kterého hlavní hrdinka nechá několikrát ze soucitu přežít, aby mohl nadále vytvářet napětí a situace, kde se bude bojovat o holý život.
Opravdu nikdy v životě jsem neměla tak dlouhý seznam věcí, nad kterými jsem v příběhu musela kroutit hlavou. Spousta z nich už byla zmíněna v jiných kritických recenzích buď přímo zde nebo třeba u zahraničních recenzentů na YouTube a se všemi se překvapivě 100% ztotožňuji - ti nejznámější, nezávislí, se stovkami tisíc sledujích, jejichž názorů si vážím, obvykle ze Čtvrtého křídla rozhodně nejsou tak nadšení jako čeští knižní propagátoři, kteří se až na čestné výjimky, vezou na vlně obrovského nekritického hypu, který byl ohledně této knihy vytvořen.
Čtvrté křídlo
Rebecca Yarros
Dvacetiletá Violet Sorrengailová měla nastoupit do kvadrantu písařů a strávit život mezi knihami. Její matka, nesmlouvavá velící generálka, jí však nařídí, aby se připojila ke stovkám kandidátů toužících dostat se mezi navarrskou ... více
