Italské léto: Může poklidná cesta Itálií vyléčit bolístky na duši?

recenze

Italské léto (2022) / VasnivaCtenarka

Allegra, Francesca a Sophia – dcera, matka, babička – tři generace žen, které pojí krev a komplikované vzájemné vztahy.

Allegra je osmnáctiletá slečna, která se hledá na své cestě dospíváním. S žádnými kamarády se necítí sama sebou. Vyrůstá bez otce, protože její maminka Francesca se rozhodla, že k tomu, aby měla Allegru, muže zkrátka nepotřebuje. Vztah mezi ní a její matkou je na mrtvém bodě. Allegra se na ni tak strašně zlobí! Nikdy tady pro ni není! Nikdy! A tak se Allegra chytne party několika vrstevníků a začíná se pohybovat na hraně zákona.

Francesca je majitelkou úspěšné reklamní společnosti. Vybudovala ji od nuly a je na to také patřičně hrdá. Bohužel, její potřeba mít vše pod kontrolou ji způsobuje zdravotní potíže a současně se odráží také na vztahu vůči dceři. I ona je nešťastná z toho, jak se její vztah s dcerou vyvíjí. Ale není schopna vyjet ze zajetých kolejí.

A Sophia – nejstarší ze tří žen – maminka Fran a babička Allegry – se potýká se zdravotními potížemi. Vidí, jak se obě její holky řídí do problémů a také si je vědoma, že její život se pomalu a jistě chýlí ke konci. Musí zasáhnout. Musí udělat něco, aby se ty dvě zase sblížily. A tak naplánuje výlet do Itálie. Poznávací zájezd, který snad způsobí, že se všechny tři ženy semknou, odpustí si, ujasní si, kým jsou.

A tak se vydávají poznávat italské krásy. Autorka Jennifer Probst nás tak zavede do Říma, do Florencie, do Benátek, na ostrov Capri, do Neapole, do Pompejí, do různých klášterů, kostelů a na mnohé zajímavosti Itálie. Ochutnáme výbornou pizzu, ravioly a skvělé víno! Zkrátka Itálie jak má být.

Italské léto je velmi, velmi oddechová a odpočinková kniha. Jennifer Probst nám dává jasně najevo, že Itálii skutečně dobře zná, že ji sama navštívila. Já osobně Itálii miluji také, takže mi tohle cestopisné pojetí vyhovovalo.

Tempo knihy mi přišlo poměrně líné. Rozjezd byl velmi, velmi pozvolný a vlastně i ve druhé polovině knihy mi chybělo něco, co by děj oživilo, co by všechny tři ženy semklo… Jejich vzájemná nesouhra nás provázela téměř celým příběhem, až teprve ke konci knihy si začaly ženy urovnávat své priority. Na jednu stranu mne to snad až trošku nudilo, ale na druhou stranu ten postupný, pozvolný a snad až plíživý vývoj vztahů byl i uvěřitelný, protože všichni víme, že tohle uvědomění v reálném životě přichází stejně tak plíživě (pokud se nám nestane něco náhlého, nepříjemného, co nás snad až paralyzuje ve svém počátku a způsobí následně náhlé změny). Do teď nevím přesně, jaký mám k tomu zaujmout názor.

Na knize se mi však líbí to, že každá kapitola je nám podávána z pohledu jedné ze tří žen. Díky tomu tak máme možnost proniknout do přemýšlení všech tří žen. Poznat tak jejich uvažování, jejich logiku, jejich starosti a to, proč jsou jejich vzájemné vztahy tak napjaté. Je mezi nimi tolik nevyřčeného! A každou z nich to hlodá, vnitřně ničí a narušuje vztahy nejen k ostatním, ale i k sobě samotné.

Pokud vám nebude vadit línější tempo knihy bez nějakých velkých zvratů, pak by se vám kniha mohla líbit. Na konci jsem měla trošičku oči zalité slzami, to ano… ale to přišlo opravdu až k samotnému konci příběhu, jinak mi příběh přišel tak nějak pořád na stejné vlně. Možná 2/3 knihy se prakticky nic moc nedělo, kromě toho, že navštěvovaly různá místa a seznamovaly se s lidmi. Jsou to právě tito lidé, kteří začínají pozvolna měnit jejich vztahy a životní priority.

Z knihy si odnáším smíšené pocity. Na jednu stranu se mi ten přerod hrdinek líbí, na druhou stranu to mohlo probíhat rychleji a tempo knihy by mohlo být svižnější. Přesto má kniha výborné hodnocení, takže určitě doporučuji si udělat na knihu vlastní názor.

Nový román bestsellerové Jennifer Probstové o třech generacích žen a jedinečné pouti Itálií. Workoholička Francesca je úspěšná ve všech oblastech svého života krom jedné: rodiny. Nedokáže si vyhradit čas na svou dceru Allegru, se ... více

Komentáře (0)