Příliš pozdě: Typicky netypická Colleen

recenze

Příliš pozdě (2024) / VasnivaCtenarka

Sloan to nemá v životě lehké. Prakticky od mládí je nucena starat se o svého nemocného bratra a snaží se udělat všechno pro to, aby o něj bylo dobře postaráno. Pomáhá jí k tomu vztah s Asou – s nevypočitatelným drogovým dealerem. Je uvězněna ve vztahu s ním a opustit ho není vůbec snadné.

Asa je čím dál více nevypočitatelný a soužití s ním je každým den větší a temnější noční můra, se kterou se musí Sloan potýkat. Kéž by ho mohla opustit! Kéž by ji nevyhrožoval. A kéž by nepoznala kluka, ze kterého se vyklube tajný agent. Jenomže dostat Asu a udržet Sloan v bezpečí je hodně těžké a nebezpečné. Jak si s tím tajný agent poradí? A podaří se Sloan nakonec vymanit se z tohoto vztahu?

Colleen Hooverová píše příběhy, které si čtenáři zamilovali. A ne vždy její knihy končí optimisticky, proto u ní nikdy nevíme, co si pro nás nakonec přichystala.

Sama autorka na začátku knihy píše, že celý příběh vznikl poněkud netradičně a že vlastně není pro ni takový typický. Já osobně po dočtení této knihy musím napsat, že mi to přijde celkem typické pro její tvorbu. Bylo to velmi čtivé a střídaly se dějové linky z pohledů několika hlavních postav. To vlastně na jejích příbězích mám tak ráda!

Na příběhu se mi velmi líbílo právě ono střídání dějových linek – člověku se tak dostane široký náhled na problematiku z různých úhlů, což je osvěžující a vlastně doplňující celý děj.

Colleen má své knihy poměrně hezky promyšlené a co se týče knihy Příliš pozdě, i zde odvedla autorka poměrně dobrou práci, i když….. I když ten konec mi přišel překombinovaný až příliš a snad i trošku neuvěřitelný. Epilogem autorka příběh krásně dotáhla.

Psaný projev autorky mi přijde poněkud strohý, ale za to velmi čtivý. Ona strohost se projevuje především v popisu prostředí. S tím autorka neztrácí příliš času a text není „květnatý“. Ale to ničemu nevadí – díky jejímu stylu to všechno hezky „odsejpá“ a knihu máte přečtenou za dva večery.


Podívám-li se na svůj vztah k hrdinům, tak nejvíce se mi líbila postava tajného agenta. Ten byl sympatický, příjemný, srdečný a velmi lidský. K Asovi jste si také vytvořili vztah, protože Colleen mu vdechla takové vlastnosti, že nestačíte zírat. Jeho myšlenkové pochody však pro mne byly celkem psychologicky zábavné. A Sloan byla taky milou postavou, které člověk bude v průběhu čtení fandit a snad se i o ni trošku strachovat, protože život s Asou je opravdu velmi…. nepředvídatelný.

Kniha je to poměrně hezká a až na konec, který je lehce přitažený za vlasy, na ni vlastně neshledávám nic špatného. Za sebe musím napsat, že je to typická Colleen Hoover.

Knihu mohu tedy doporučit všem jejím fanouškům – myslím, že vás potěší.

Udělala by cokoliv, aby zajistila bezpečí svým milovaným. Sloan je uvězněná ve vztahu s Asou Jacksonem, nevypočitatelným drogovým dealerem, a zdá se, že nemá šanci se z něj vymanit. Cítí se spíš jako jeho majetek než jako člověk. ... více

Komentáře (0)