Jak být sám sebou: Pocit vlastní hodnoty a zkušenost identity

recenze

Jak být sám sebou: Pocit vlastní hodnoty a zkušenost identity (2022) / VasnivaCtenarka

Jak být sám sebou? Umíme to vůbec? A je vůbec možné být sám sebou, pokud jsme obklopeni společností, která nás více či méně ovlivňuje? Na čem se zakládá náš pocit vlastní hodnoty? A co tvoří naší identitu? A to, co považujeme za naši identitu – je to skutečná identita nebo se jedná spíše o imitaci? Kde je hranice mezi imitací a identitou?

Verena Kast, autorka této publikace, vystudovala vedle filozofie také ještě psychologii, které se věnuje nejen coby analytička, ale také jako přednášející na Institutu C. G. Junga v Curychu. Působila rovněž také jako předsedkyně Mezinárodní společnosti pro analytickou psychologii. Ve svém oboru se řadí ke špičkám, není se tedy čemu divit, že své zkušenosti předává lidem také v podobě knižních titulů.

To, že se Verena Kast zabývá psychoanalýzou a je jí blízký směr pana Junga, bylo patrné již při samotném čtení, stejně jako bylo poznat, že má ráda filozofii. Kniha je opředena řadou teorií a každý psycholog nebo student psychologie zbystří, jestliže uslyší jména jako Erikson či Jung a jeho personu a stín. Laická veřejnost, která nemá ani ponětí o co se jedná, získá z této publikace základní představu, což může být obohacující a může to vést k osobnímu rozvoji.

V knize se tak můžeme dočíst jaké oblasti našeho života se mohou podílet na tvorbě naší identity. Jak moc naší identitu ovlivní například naše fantazie, práce, vztahy, sexualita, kreativita atp. Pro lidi, kteří se často ptají, kým vlastně jsou, může právě tato část knihy pomoci propojit si souvislosti a poznat tak více sebe sama.


Stejně tak se zde čtenáři dozví, jak moc se na naší identitě podílí emoce, pocit vlastní hodnoty, citové vazby apod.

Tak jak má psychologie samotná několik směrů, které ovlivňují nazírání na různé psychologické jevy, je samozřejmé, že i na vlastní identitu a sebehodnocení lze nazírat různě skrze tyto směry. Autorka nám zde předkládá právě nazírání na danou problematiku očima pana Eriksona a pana Junga.

Pro laiky se může jednat o zajímavé čtení, pokud rádi čtou teorie z oblasti psychologie. Pro nás, kteří se psychologií zabýváme více do hloubky, v této knize asi příliš nových informací nenajdeme. Ovšem tím rozhodně netvrdím, že by si ji studenti či laická veřejnost neměla přečíst. Myslím, že studenti psychologie v prvním ročníku v knize najdou cenné informace, které ocení především v oblasti psychologie osobnosti, kde díky knize mohou “zaválet při zkouškách. Získají tak alespoň lepší přehled na danou problematiku a náhled na věc z jiného úhlu pohledu, než jak jim předá jejich vyučující.

Osobně bych ocenila, kdyby autorka do své publikace vnesla ještě více příkladů a kazuistik ze své letité praxe. Domnívám se, že by to čtení příjemně oživilo a čtenář by tak dané problematice možná o trošku lépe porozuměl. Pro laiky může být kniha trošku hůře čitelná, protože s jedná přece jen mnohdy o klasickou teorii.

Přesto však mohu knihu doporučit nejen laickým psychologům, ale také všem, kteří se sami sebe ptají, kým jsou. Nejedná se o terapeutickou publikaci, která čtenáře “osvítí, ale nabízí skvělý základ pro náhled na svou identitu. A na tomto základě se již dále dá terapeuticky stavět. Knihu však mohu doporučit i odborníkům, kteří se na poli vědecké psychologie pohybují již delší dobu a to zejména proto, že opakování je matkou moudrosti a kdo ví – třeba se tam dozví něco nového, což jim může rozšířit obzory a tím i zkvalitnit jejich práci s klienty. Ne nadarmo se říká, že každý psycholog musí mít otevřenou mysl, aby mohl celoživotně nasávat nové informace a rozvíjet se.

Kdo vlastně jsem? Souvisí s mojí identitou to, jak mě vidí jiní lidé? Co mě dělá nezaměnitelným a takovým, jaký chci být? Ten, kdo má pocit, že žije v souladu se sebou, zakouší rovněž dobrý pocit vlastní hodnoty, který také vyzařu... více

Komentáře (0)