Tento díl je již sedmý v řadě. Vypráví o chmurném počasí. Jak se tak stává někdy každému, tentokrát padly chmury na dědu Pettsona.
Kocourka to trápilo a přemýšlel, jak z toho dědu dostat. Protože děda jen koukal z okna na chmurné podzimní počasí a nic nedělal, ani práci a legrace s ním už vůbec nebyla.
Na přemlouvání nedal, na domlouvání taky ne a tak musel kocourek Fiškus vymyslet na dědu nějakou lest. Vytáhne ho na ryby děj se co děj. Děda jen mručí, všechno je špatně, však to sami znáte. Mnohdy to nemusí mít ani žádné opodstatnění, prostě je vám smutno.
A co Fiškus vymyslel si už musíte přečíst sami. My milujeme obrázky, ale shodly jsme se, že děda Pettson na některých obrázcích s brýlemi vypadá, jako kdyby neměl oči.
Kniha se nám moc líbila. Tentokrát se nám hodila i tématicky k počasí. Musím jak jinak než doporučit. Fiškuse milují snad všechny děti.
Jak Fiškus zahnal Pettsonovy chmury
Sven Nordqvist
Začal podzim a na Pettsona padly chmury. Podaří se kocourku Fiškusovi dědu rozveselit? Léto je nenávratně fuč, venku se ochladilo a za oknem panuje pochmurné počasí. Děda Pettson má špatnou náladu. Nechce se mu nic dělat — zrý... více
