Jak Fiškus zahnal Pettsonovy chmury

Jak Fiškus zahnal Pettsonovy chmury
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/499063/bmid_jak-fiskus-zahnal-pettsonovy-chmury-bvU-499063.jpg 5 43 43

Pettson a Fiškus série

< 7. díl >

Začal podzim a na Pettsona padly chmury. Podaří se kocourku Fiškusovi dědu rozveselit? Léto je nenávratně fuč, venku se ochladilo a za oknem panuje pochmurné počasí. Děda Pettson má špatnou náladu. Nechce se mu nic dělat — zrýt brambořiště ani nasekat dříví, natož hrát si s Fiškusem. Celé hodiny jen sedí u kuchyňského stolu, kouká a nespokojeně bručí. Fiškus se dědu snaží všemožně rozptýlit a vylákat ho k jezeru na ryby, jenže se mu to nedaří. Na Pettsona nic neplatí, ani když kocourek brázdí v kastrolu po kuchyňské podlaze nebo strčí dědovi do ruky šňůru s přivázanou rybí trofejí. Nakonec se rozhodne, že dědu přelstí a nastraží na něj past. Jenže to by nebyl Fiškus, aby u toho zase něco nevyvedl! Podaří se kocourkovi Pettsona nakonec rozveselit?... celý text

Literatura světová Pro děti a mládež Příběhy
Vydáno: , Host
Originální název:

Stackars Pettson, 1987


více info...

Přidat komentář

EvikU.
31.10.2024 5 z 5

Tento díl je již sedmý v řadě. Vypráví o chmurném počasí. Jak se tak stává někdy každému, tentokrát padly chmury na dědu Pettsona.

Kocourka to trápilo a přemýšlel, jak z toho dědu dostat. Protože děda jen koukal z okna na chmurné podzimní počasí a nic nedělal, ani práci a legrace s ním už vůbec nebyla.

Na přemlouvání nedal, na domlouvání taky ne a tak musel kocourek Fiškus vymyslet na dědu nějakou lest. Vytáhne ho na ryby děj se co děj. Děda jen mručí, všechno je špatně, však to sami znáte. Mnohdy to nemusí mít ani žádné opodstatnění, prostě je vám smutno.

A co Fiškus vymyslel si už musíte přečíst sami. My milujeme obrázky, ale shodly jsme se, že děda Pettson na některých obrázcích s brýlemi vypadá, jako kdyby neměl oči.

Kniha se nám moc líbila. Tentokrát se nám hodila i tématicky k počasí. Musím jak jinak než doporučit. Fiškuse milují snad všechny děti.

Luciluc
06.04.2023 5 z 5

Knížka čtená dceři. V knihovně pořád čekáme na díl o stanování a v mezičase byl k dispozici tento. A já ho hodnotím jako nejlepší z dosud čtených (malý Fiškus, dort, liška, masová kulička). Jak tématem, které bylo jednoduše zpracováno, tak ilustracemi, které se zčásti přesunuly i jinam než je už známý dědův dům, do exteriéru, a tyto obrázky se mi líbily moc.
Od Fiškuse bylo milé jak se snažil Pettsona dostat z podzimních chmurů.
"Slyšíš, jaké je tu ticho? Takové ticho je někdy balzám na duši." Souhlasím, dědo. :-)