Jak se žilo sedlákům?

recenze

Paměti sedláka Josefa Dlaska (1941) / Iwíček

Chcete se dozvědět něco o tom, jak se žilo na venkově v novověku? Zajímá vás, jaké radosti a strasti v tomto období prožívali sedláci v severních Čechách poblíž Turnova? Pokud jste na obě otázky odpověděli ANO, tato kniha je určena právě vám.

Autorem úvodu knihy se stal významný český historik Josef Pekař. V této části nám je představena nejen politická situace v rámci celé republiky, ale i Evropy. Zároveň nám však dává celé dílo do dobového kontextu. Doslovem a poznámkami knihu opatřil Pekařův žák František Kutnar.

Kniha, je psána formou kronikářského záznamu, autor v ní popisuje rok po roce. Vždy se můžeme dozvědět o tom, jak se rozvíjelo jeho stavení, co vše pěstoval, jaká zvířata choval, co vše v daném roce dokázal (jelikož byl v letech 1821–1831 rychtářem v obci Bukovina, je tam těchto záznamů požehnaně). Dále se můžeme dozvědět o přírodních podmínkách, které v té době panovaly. Poznámky v této knize jsou pro milovníky historie velmi pozoruhodné a usnadňují utvoření historického obrázku o té době.

Zajímavé je sledování toho, jak se venkova dotýkají, popř. nedotýkají některé politické události dané doby. Můžeme sledovat i popis některých válek a strach z nich. Velice mě překvapil přehled, který sedlák měl o situacích, které se neděly v jeho okolí. Překvapením pro mě však bylo i to, že Josef Dlask byl velice vzdělaným člověkem, což je znát i na jeho zápisech.

Hlavním kritériem, na které bych se měla v tomto článku zaměřit je jazyková stránka díla. V knize můžeme krásně pozorovat to, jak se vyvíjel český jazyk. Pokud dílo čteme pozorně, tak si můžeme všimnout toho, že bylo transliterováno z ručně psaného originálu, celkem často si toho můžeme povšimnout díky tomu, že jsou některé části slov psány v závorkách. K tomuto dochází v případě, kdy je vypuštěna část slova pro účel zkrácení ručně psaného textu. Když se vrátím zpět k poznámce o vývoji jazyka, musím podotknout, že ten je zřejmý. Pokud porovnáme první roky s posledními zápisy, jisté změny např. v pravopise, skloňování apod. objevíme.

Kniha je útloučká a čte se téměř sama, zápisy jsou krátké. Vyskytují se zde 2 obrázky, které nám ukazují statek Josefa Dlaska a rukopis tohoto sedláka. Musím podotknout, že i rukopis je velice dobře čitelný, když se na obrázek zadíváte, myslím si, že perfektně přečtete celý text.

Četba tohoto díla pro mě byla velice obohacující jak z literárního a jazykového hlediska, tak i z toho historického. Na malém místě se dozvíte shrnutí událostí za 137 let. Autor knihu začíná v období, kdy byl přestavován statek. První informace, které vždy v kapitole jsou, jsou informace o počasí, které v daném roce bylo. Toto bylo pro sedláka velice důležité, protože se od toho odvíjela úroda a tím pádem i otázka obživy pro daný rok.

Kniha se mi velice líbila a mohu ji doporučit všem, kteří mají zájem o literaturu z období novověku. Myslím si, že je velmi dobrý průvodcem tímto obdobím i pro studenty historie.

Cenné svědectví o době národního obrození vydávají lidové paměti, v nichž selští písmáci stručně zaznamenali vše, co rozvířilo hladinu pokojného venkovského života. Jedním z těchto písmáků byl i Josef Dlask, sedlák v Dolánkách u T... více

Komentáře (0)