Jak to bylo doopravdy s Pinokiovým nosem

recenze

"Kmotr, kterej je zamilovanej jako student. Hraběnk, který zobe z ruky vyžilej makarón. Tahle země šla vážně do kopru! pomyslel si Bäckström, když se vracel taxíkem domů."

Tento román je ošklivá pohádka pro dospělé děti, která by se nikdy neodehrála, nebýt posledního ruského cara Mikuláše II., britského premiéra sira Winstona Churchilla, ruského prezidenta Vladimíra Putina a kriminálního komisaře Everta Bäckströma ze Stockholmu. Každý žil ve svém světě, nikdy se nesetkali (nejstarší z nich byl zavražděn o čtyřicet let dříve, než se narodil nejmladší z nich, a jejich životy dohromady pokrývají více než sto let). Příběh je vyústěním událostí, které uvedli do pohybu právě tito čtyři muži...

Na začátek musím konstatovat jednu velmi zásadní věc - tato kniha je velmi čtivá a ohromně návyková. Díky extrémně krátkým kapitolám jsem měla stále chuť číst dál a dál. Protože kapitoly mi kolikrát přišly utnuté v té nejnevhodnější chvíli.
Autorova fantazie, která se projevila v ději je také neskutečná - švédská policie, italská mafie a jejich "kmotr", ruská panovnická rodina, zastánci práv zvířat, zvrhlí novináři lačnící po senzacích, íránští přistěhovalci, kteří nemají nejčistší úmysly, britská delegace, švédská královská rodina a vražda jednoho z nejmocnějších advokátů v zemi... To vše v jednom příběhu. Může se to zdát dosti složité, ale autor dokázal téměř nemožné - dát vše do jednoduchých souvislostí, kdy všechno, co se odehrává vám dává maximální smysl. Neměla jsem problém se začíst, pochopit souvislosti a díky tomu jsem si knihu naprosto užívala.

"Bylo pondělí třetího června, a navzdory tomu, že šlo o pondělí a že komisař Evert Bäckström byl probuzen uprostřed noci, bude na tento den vzpomínat jako na nejkrásnější ve svém životě."

Bäckström. Evert Bäckström. Komisař Evert Bäckström. Takto by se asi představil hlavní hrdina knihy. Sebestředný, arogantní idiot, který si o sobě myslí, že snědl všechnu moudrost světa, ví všechno nejlíp, dokáže být neustále ve střehu a všechno mu projde. Parchant. A proto je tak perfektní! I když zmínky o jeho superklobáse, kterých bylo na můj vkus trochu více, mě opravdu nebavily a nejraději bych mu tu superklobásu omotala kolem krku a uškrtila ho. Jak já ho miluju! :-) Mám ráda zapšklé, staré a protivné komisaře, protože dokážou kolikrát dodat ten správný švih vyšetřování a Bäckström je v tomto dokonalý. Nenávidíte ho až si jej zamilujete. To prostě jinak nejde. :-)
Krom Bäckströma tam je další důležitou postavou Annika, vyšetřovatelka, jež vás, nejednou, mile překvapí. Mám ráda hrdinky, které si nenechají nic líbit a dokážou některé věci otočit ku prospěchu svému, tak jak to třeba zrovna udělala tahle. Vtipně, nenásilně, inteligentně... Prostě žena na svém místě. :-)

Děj vám zde popisovat nebo přibližovat nebudu, protože je "složitější" a kdybych něco vynechala, tak by to nedávalo žádný smysl, kontext by byl nenávratně ztracen a spíš by vás to od čtení odradilo. Takto vám jen můžu napsat, že kniha byla skvělá, pokud máte rádi krimi, tak vám tuto knihu doporučuji.
Jedna věc, která ubrala na počtu hvězd je docela častý výskyt pravopisných chyb. Vím, že nikdo není dokonalý, ale knihy procházejí vícero rukama, než se dostanou na pulty knihkupectví a ke čtenářům, takže si myslím, že by se to stávat nemělo. Já jich během čtení napočítala 8... A to jsem se na ně nesoustředila. Jasně, někdo může namítnout, že je to málo na počet stran, ale mi to krapet zkazilo dojem ze skvělé knihy. Ovšem děj jako takový, ten zůstává po tomto malém incidentu skvělý. :-)

Takže vřele doporučuji a pokud jsem vás nalákala, tak si knihu můžete koupit přímo tady.
Děkuji moc nakladatelství MOBA za poskytnutí recenzního výtisku!

Všem vám přeji, ať se máte moc fajn!
Daramegan

Tento román je ošklivá pohádka pro dospělé děti, která by se nikdy neodehrála, nebýt posledního ruského cara Mikuláše II., britského premiéra sira Winstona Churchilla, ruského prezidenta Vladimíra Putina a kriminálního komisaře Ev... více

Komentáře (0)