Jak to vidím já..

recenze

Z ničeho nic byla Wistingovi zima, jako by se v pokoji ochladilo o několik stupňů. Po zádech se mu šířil nepříjemný pocit až do konečků prstů. Dlaně mu zvlhly, srdce bilo rychleji, vyschlo mu v ústech. Chladno není v pokoji, ale ve mně, pomyslel si a otřásl se. – Na zimu zavřeno, str. 159 –

Jørn Lier Horst je norský spisovatel detektivních románů a dramatik žijící ve Stavernu. Do roku 2013 pracoval jako vrchní vyšetřovatel v policejním okrsku Vestfold a kromě policejního vzdělání studoval také kriminologii, filozofii a psychologii. Za román Zazimováno obdržel Cenu norských knihkupců (Bokhandlerprisen).

V chatě číhá vrah?
Norsko je bohatou zemí, ať už jde o jeho přírodní krásy, tak i po ekonomické stránce se mu velmi daří. Bohužel s tím jde ruku v ruce vysoká kriminalita, která stoupá díky okolním chudým státům. A právě k vyšetřování takového případu se dostane vrchní inspektor William Wisting, který se vrátil do práce po tříměsíční nemocenské. Na místě činu je šest vykradených chat a jedna mrtvola, kterou se podaří ztratit, ještě než se dostane na pitevní stůl. Za pár dní se objeví ještě další mrtvé tělo a navíc se všude začínají objevovat mrtvolky ptáků. Dokáže si Wisting pospojovat celou skládačku a přijít na to, kdo je vrah? A jaký byl hlavní důvod takového masakru?

Na zimu zavřeno je klasická detektivka, která je podaná velmi čtivým způsobem. Je vidět, že Jørn Lier Horst dříve působil jako vrchní vyšetřovatel, protože dokázal precizně a do detailů popsat celý průběh policejního vyšetřování. Od pátrání v místě činu, přes komunikaci s novináři, až po práci techniků, kteří zkoumají vyhořelý byt. Zatím jsem nikdy v žádné knize tohoto žánru takový detailní popis průběhu vyšetřování neviděla, ale jednoznačně to hodnotím velmi pozitivně. Tento nápad se mi opravdu líbil a kniha mě tím velmi zaujala. Akčních scén sice nebylo tolik, ale během čtení se střídá míra napětí a vy prostě musíte číst dál, dokud nezjistíte, jak to tedy všechno bylo. Děj byl místy lehce předvídatelný, ale většinu rozuzlení si nechal autor až na konec, kde se čtenáři potvrdí to, co celou dobu tušil a doplní si informace o tom, co ho vůbec nenapadlo.

Kniha je psaná ve třetí osobě ze dvou pohledů. Hlavní postavu inspektora Williama Wistinga jsem si oblíbila za jeho neústupnost, bystrost, ale také hlavně za jeho lidskost, dokázal jednat intuitivně a vcítit se do emocí ostatních. Sledovat ho při řešení případu bylo opravdu velmi zajímavé. Druhý pohled byl pohled Line, byla to Wistingova dcera, která pracovala jako novinářka. K její postavě řeknu jen to, že její kuráž bych chtěla mít. Na jednu stranu měla velmi citlivou povahu, ale na druhu stranu byla velmi tvrdohlavá a samostatná.

Na zimu zavřeno určitě doporučuji těm, co mají rádi klasické detektivky s příjemným hlavním hrdinou. Ale také těm, co se chtějí velmi čtivou formou dozvědět nějaké podrobnosti o policejní práci.

Zdroj recenze http://fantasy-maka.blogspot.cz/

Idyla na chatě v létě, eldorádo pašeráků v zimě – tak to vypadá na řadě míst podél norského pobřeží. Malé chaty se choulí mezi ohlazenými skalisky a ve vzduchu ještě slabě voní grilované maso. Ale zima se neúprosně blíží. Krajina ... více

Komentáře (0)