Jaké šokující informace o internátní škole odhalí mrtvola nalezená po šedesáti letech ve studni?

recenze

Zlomené duše (2018) / katule1992

Hlavní hrdinka, Fiona, jde ve šlépějích svého slavného otce, novináře, ale na rozdíl od něho prozatím píše nezáživné články o vaření a životním stylu pro místní noviny Rytmus Vermontu. Tedy až do té doby, než ji zaujme informace o zrenovování místní internátní dívčí školy Idlewild Hall, která je již mnoho let uzavřena. Fiona má k tomuto místu silné citové pouto, které pramení z nalezení těla její zavražděné sestry Deb před dvaceti lety.

Nový majitel se rozhodl po letech chátrání dívčí školy obnovit její zašlou slávu a znovu vybudovat místo pro vzdělávání dívčí populace. Naneštěstí areál Idlewild Hall má v sobě skryté děsivé tajemství, o kterém ví málokdo a už v dobách své největší slávy nepatřil k oblíbeným místům. Rodiče do dívčí školy odkládaly nezvládnutelné či nepotřebné dcery, jež byly odříznuté od světa.

Fiona je rozhodnuta zjistit o novém majiteli a jeho záměrech první poslední a její odhodlání ji samotnou děsí. Staré rány se otevírají a otřesné zážitky se vrací jako bumerang a nebolí o nic méně než před lety. Cítí, že by ji to ale konečně mohlo po těch letech pomoci a po reportáži na vše zapomenout. Nemohla ale tušit, jak moc se mýlí...

HODNOCENÍ

Dámy a pánové, máme tady konečně duchařský román, který má prostě všechno. Temnou a zapeklitou minulost, vraždy, duchy, tajemství a strach.

Zlomené duše nám nabízí dvě navzájem prolínající se dějové linky na internátní škole Idlewild Hall. Zatímco jedna nás zanese do minulosti odehrávající se v roce 1950, druhá pojednává o současném životě v roce 2014. Linka zasazená do poválečného období nám umožní nahlédnout do života čtyř mladých dívek žijících na internátní škole a pozadí jejich prazvláštního ale silného přátelství na místě, kam by se nikdo z nás nechtěl dostal ani za milion let. Charaktery postav jsou již od prvního pohled poznamenané nejen poválečným obdobím a prostředím, ve kterém jsou nuceny vyrůstat, ale především vlastními zážitky, jež je přivedly na tak děsivé místo jako je Idlewild Hall.

Linka současnosti nám naopak vypráví příběh o pátrání hlavní hrdinky po minulosti samotné internátní školy a jejich obyvatelek. Naneštěstí mnoho z děvčat jej již dávno po smrti nebo se dobře schovává. Většina z nich totiž nechce mít s tímto místem už nic společného a to dovádí Fionu k šílenství.


Pro obě tyto dějové linky si autorka vybrala er-formu, kterou si udržela po celou dobu vyprávění. Přesto se i tak autorce povedlo vytvořit díky svému realistickému popisu ponurou atmosféru příběhu, jež se celého příběhu drží po celou dobu zuby nehty. Díky tomu se napětí dá doslova krájet až do poslední stránky.

Kniha je rozdělena na 37 kratších kapitol, které se nepravidelně střídají dle autorčina záměru. Naštěstí jsou kapitoly vždy popsány a tak nedochází k žádnému zmatku a velmi rychle se čtenář orientuje, což rozhodně není na škodu skáčeme-li z jednoho roku do druhého v nepravidelných intervalech.

Byla jsem velmi překvapena, jakým směrem se nakonec celá kniha ubrala a z románu se nakonec navíc vyklubal detektivní příběh se zajímavou zápletkou a ještě lepším rozuzlením. Duchařský příběh zde sehrával také důležitou roli, ale byl jakýmsi doplňkem a zpestřením celé knihy.

Zlomené duše se četly velmi dobře. Nejprve na nás čeká pomalý rozjezd a přibližně v polovině knihy to začíná mít rychlý spád a děj utíká rychlostí blesku.

Knihu bych doporučila všem čtenářům milující knihy Steva Robinsona ( genealoga Jeffersona Tayta), který při svém psaní postupuje velmi obdobně jako Simone St. James. Rozhodně také všem milovníkům detektivních zápletek zasazených do období druhé světové války a především těm, jež mají rádi příběhy podkreslené prvky duchařiny.

Píše se rok 1950 a v tajuplné internátní škole plné odložených děvčat se zrodí přátelství čtyř dívek. Dokud jedna z nich záhadně nezmizí. O více než šedesát let později se snaží novinářka Fiona napsat reportáž o rekonstrukci školy... více

Komentáře (0)