Je Čtvrté křídlo dokonalé? Ne. Je skvělé? Ano.

recenze

Čtvrté křídlo (2024) / Suzanne

Violet byla vychovaná, aby ve válečné akademii Basgiathu nastoupila do kvadrantu písařů a zaznamenávala historii. Jenže matka ji donutí nastoupit do kvadrantu jezdců, kde jde každý den o život. Violet je křehká a nepřipravená, takže šance, že přežije je skoro nulová… zvlášť když ji chce zabít i sám velitel Čtvrtého křídla Xaden Riorson.

Xaden je totiž synem Fane Riorsona, který byl kvůli vzpouře před zraky svého syna popraven, a za jeho smrt nemůže nikdo jiný než Violetina matka, generálka Lilith Sorrengailová. Xaden ale není sám, kdo usiluje Violet o život. V kvadrantu jezdců platí pravidlo, že letka je tak silná jako její nejslabší člen, a proto se spolužáci pokouší Violet a další nevhodné kadety odstranit.

Violet od dětství trpí nemocí, kdy jí vyskakují klouby z jamek a snadno se lámou kosti. Violet se ale snaží křehkost svého těla vynahradit silou mysli, vzděláním a vynalézavostí, takže přemýšlí, plánuje a intrikuje. Má nespravedlivou výhodu v podobě deníku svého zesnulého bratra Brennena, ale tím jen vyvažuje nespravedlivou nevýhodu danou svým zdravotním stavem. Z Violet by se měl stát drsný zabiják, ale ona si uchovává soucit, laskavost a navazuje přátelství, i když její kamarádi (nebo ona sama) mohou každým dnem zemřít.

Violet ochraňuje velitel letky Dain Aetos, kamarád z dětství, do kterého je tak trochu zamilovaná. Dain ji ale chrání na úkor jejího rozvoje a pokouší se ji přesvědčit, aby tajně utekla do kvadrantu písařů i ve chvíli, kdy se Violet rozhodne přežít a stát se jezdkyní.

Překvapivě tím, kdo ji podporuje, je její úhlavní nepřítel Xaden Riorson. Xaden je schopný, nelítostný zabiják s celou řadou tajemství, ale bohužel pro Violet je taky neskutečně pohledný a přitažlivý.

Rebecca Yarros píše neuvěřitelně čtivě a chytlavě. Ve Čtvrtém křídle nechybí akce, nebezpečí, tajemství, sarkastičtí drakové, pomalá romantika od nenávisti k lásce, jiskření ani trocha erotiky. Objevuje se v něm sice potenciál milostného trojúhelníku, ten je ale naštěstí vyřešený dřív, než k němu dojde. Violet se mění z odpadlice na silnou hrdinku, skutečně přemýšlí a hlavně komunikuje, a to i když jde o její vztah s Xadenem nebo Dainem.

Rebecca Yarros se sice očividně inspirovala víc než jednou populární knihou, ale udělala to chytře, takže Čtvrté křídlo funguje samo o sobě. Autorka se nesoustředila na vykreslení světa, jeho historie nebo popsání magického systému, ale na postavy, jejich vývoj a (ne)přátelské a romantické vztahy. Škoda jen, že právě vedlejším postavám a jejich vztahům nevěnovala víc pozornosti. Ve Čtvrtém křídle také využila celou řadu oblíbených témat a klišé, ale podařilo se jí je hladce zakomponovat do čtivého a zábavného příběhu, u kterého je snadné pochopit, proč mu tolit čtenářů po celém světě propadlo.

Takže ve zkratce: Je Čtvrté křídlo nejlepší knížka, kterou jsem kdy četla? Rozhodně ne. Je to nejlepší knížka, kterou jste kdy četli vy? Pravděpodobně ne. Je to klasická fantasy? Ne. Je to občas děravé a nedotažené? To si pište. Odflákla Rebecca Yarros worldbuilding a historii? Ano, a dost. Přeskakuje ke konci události, které měly být vrcholem celého prvního ročníku, takže kvůli tomu děj stagnuje? Bohužel ano. Je naprostý nesmysl, aby křehká Violet přežila a stala se superhrdinkou se super drsným drakem? Jasně, že jo, ale k tomuhle typu literatury to prostě patří. Zaslouží si Čtvrté křídlo ten hype? Ano i ne. Bavilo mě to? Ano, a hodně. Můžu Čtvrté křídlo doporučit? To si piště. Těším se na druhý díl s názvem Železný plamen, který už na mě čeká? Hrozně moc.

P. S. Pokud chcete knihu ve stylu Sarah J. Maasové, tak Čtvrté křídlo má podobný vibe, jen tady místo sexy týpků s křídly (tuhle úchylku Maasové fakt nechápu) létají sarkastičtí draci, na kterých sedí sexy týpci.

Dvacetiletá Violet Sorrengailová měla nastoupit do kvadrantu písařů a strávit život mezi knihami. Její matka, nesmlouvavá velící generálka, jí však nařídí, aby se připojila ke stovkám kandidátů toužících dostat se mezi navarrskou ... více

Komentáře (0)