Josefína a nesnesitelná těžkost jejího bytí

recenze

Josefíně je jedenáct žije v Karlových Varech a její rodina je divná. Je stejně divná jako každá rodina 11letého puberťáka.
Babička, která bydlí s nimi má Alzheimera a občas si myslí že Josefína je její dcera Emílie. Emílie, která má práci, jež jí nebaví a manžela, kterého už tak úplně nemiluje. Táta Josefíny Rudolf skoro zemřel. Skoro zemřel, takže to nakonec přežil. A rozhodl se, že se svým "časem navíc" naloží nějak smysluplně. A začal být upřímný ke všem okolo.
Tohle všechno a dospívání Josefíny je opravdu zajímavý koktejl lidských osudů, v nichž každý aktér touží být trochu někde jinde nebo trochu s někým jiným.
Kniha je poskládána jako vyprávění mnoha postav, takže se Vám při troše nepozornosti může trochu plést, kdopak tím vypravěčem právě je.
Kniha nabízí přehršel komických i tragikomických situací, ovšem výstup z nich v člověku vyvolává zvláštní reakce.
Chvílemi jsem měla pocit, že ty lidi znám, chvílemi jsem ten pocit měla u situací, které jsem taky zažila.
Pokud byl úmysl autorky vyvolat ve Vás pocit, že vlastně v malých obměnách jsou hrdinové členové vaší rodiny, sousedé nebo přátelé, tak já jsem tam své okolí nacházela neustále.

Kdyby byla Josefína omáčka, byla by rozhodně koprovka. Ne každý ji má rád, ale kdo ji rád má, má ji většinou rád hodně. Babička jí umírá na Alzheimera, táta nedávno málem umřel na mrtvici a máma říká, že umřelo něco v ní. Všichni ... více

Komentáře (0)