Jsem ráda, že moje matka zemřela

JSEM RÁDA, ŽE MOJE MATKA ZEMŘELA
#precteno
JENNETTE McCURDY
Nakl. IKAR
Rok vydání 2023
296 stran
4*/5

Dokud před nějakou dobou nezačal být tento memoár v zahraničí vidět úplně všude, vůbec jsem netušila, kdo je JENNETTE McCURDY. Nicméně název, který pro svou knihu zvolila, byl velice dobře vymyšlený. Předpokládám, že téměř každý, kdo si název přečte, tak se minimálně podívá, o čem ta kniha je. A byť se nejedná o žádný literární skvost, rozhodně doporučuji si ji i přečíst.

Jennette se již od šesti let začala věnovat herecké kariéře, to vše na popud její maminky, která si tímto kompenzovala své nesplněné sny. Bohužel to dělala takovým způsobem, až svou dceru poznamenala navždy, jak po fyzické, tak i psychické stránce.
Již ve velice útlém věku musela podstupovat různé možné krášlící procedury, vykonávané samozřejmě její matkou, naprosto nevhodné pro tak malé dítě. Když se v 11 letech její tělo začalo vlivem hormonů měnit, maminka jí prozradila kouzlo omezování kalorií. Ve 13 letech ji sprchovala spolu s jejím 16letým bratrem. A ještě i v 17 letech ji stále sprchovala a dopodrobna zkoumala její intimní partie, prý se její dcera sama umýt neumí... Když Jennette nechtěla na konkurz, nechtěla hrát, maminka velice srdceryvnou formou připomněla, že prodělala rakovinu prsu a nesmí se stresovat... A tak to šlo pořád dokola, dokud její matka neumřela. A vlastně i po její smrti, protože když takhle žijete celý svůj dosavadní život, nic jiného neznáte, těžko se vám vystoupí z tohoto rozjetého vlaku, byť může být sebevíce toxičtější... Prostě jinak žít neumíte...

Očekávala jsem, že to bude síla, ale v některých věcech to ještě předčilo má nejhorší očekávání. Mám za sebou hodně životopisných knih, ale nepamatuji si žádnou, ze které by mi bylo místy až fyzicky špatně...

Matka této mladé herečky byla totální magorka a citová vyděračka, která ničila celou svou rodinu. A přitom její dcera ji bezmezně milovala, udělala všechno proto, jen aby byla maminka šťastná. A maminka byla šťastná, jen když její dcerka hrála, tak hrála. A maminka byla šťastná, jen když její dcerka byla hubená, a tak Jennette střídala období hladovění s obdobími záchvatového přejídání, prostě z anorexie do bulimie, a tak pořád dokola... A je tam toho mnohem více, tam je snad všechno špatné a toxické, na co si vzpomenete...

Jsem ráda, že jsem si tu knihu přečetla, ale vím, že už ji nikdy číst nebudu, věřím však, že na ni nikdy nezapomenu. Přeji této mladé ženě, aby dokázala vystoupit ze stínu své matky, a aby její další život byl v rámci možností co nejšťastnější a nejspokojenější. Strašné to bylo, příšerné to bylo, ale přečtěte si to.(ŘÍJEN 2023)

Knižní klub
Knihkupectví Luxor
#kniznispoluprace


Jsem ráda, že moje matka zemřela Jsem ráda, že moje matka zemřela Jennette McCurdy

Srdcervoucí i veselé. Takové jsou vzpomínky Jennette McCurdy jakožto bývalé dětské herečky, která bez přikrášlení vypráví o svých strastech včetně poruch příjmu potravy, závislosti, komplikovaném vztahu se svou panovačnou matkou a... více


Komentáře (0)

Přidat komentář