Kdo chodí na hrob mému zlomenému srdci?

recenze

Motýl, který zapomněl létat (2024) / Kikina182

Stačilo jedno léto a pro Thiu se všechno změnilo. Její přítel Dante zemřel a ona teď neví, jak má žít bez něj. Jak má být bez něj šťastná. Je v zajetí vzpomínek na jejich společné chvíle a nedokáže se pohnout dál. Jedinou útěchu ji přináší dopisy, které Dantemu píše a krabička od cigaret, ve které je dárek, který jí Dante předal při jejich posledním setkání. Ale co se stane, až krabičku otevře? Začne všechno dávat smysl, nebo bude ještě víc zmatená?

Styl psaní je hodně hutný, což by samo o sobě nevadilo, ale čekala bych, že vzhledem k tomu a k tématu knihy, bude příběh působit opravdu emotivně, bohužel hodně textu tu emotivnost spíš upozadilo, což je škoda. Nicméně oceňuji španělské názvy kapitol, slova a fráze, které příběhu dodaly na autentičnosti.

Příběhy, ve kterých se hlavní postava vyrovnává se ztrátou blízké osoby, mám ráda, obzvlášť pokud se jedná o přítele. Ale v tomhle případě jsem se do toho zkrátka nedokázala vcítit. Je to dobře napsaný příběh, ale týká se vlastně jen toho, jak se Thia vypořádává se ztrátou a snaží se přijít na to, jak žít bez Danteho. Jak být bez něj šťastná. To by úplně stačilo, kdybych se dokázala vžít do těch pocitů a prožívat tak příběh s hlavní hrdinkou, jenže to se bohužel nestalo. A bez toho mi to přišlo jako fajn příběh, ale chyběla tomu hloubka.

Postav tady bylo hodně, a i když to od přečtení není tak dlouho, tak jsem už stihla zapomenout většinu jmen. Je to škoda, ale postavy na můj vkus byly popsané hodně málo, takže jsem je nedokázala pořádně rozlišit ani při čtení a po přečtení mi vypadly z hlavy. Výjimkou je samozřejmě hlavní hrdinka, Dante, o kterém vyprávěla a jeho kamarád Daniel. U nich šla charakteristika do hloubky, protože měli výraznější roli.

Motýl, který zapomněl létat je příběh, který je dobře napsaný a zabývá se důležitým tématem. Ale chybí mu emotivnost, která u tohoto tématu byla klíčová, a výraznější popisy vedlejších postav. Na mě tedy bohužel nezapůsobila tak, jak jsem čekala. Ale možná, že právě tu emotivnost, kterou jsem v knize neviděla, tam někdo z vás najde.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji projektu Humbook.

To léto mělo být osudové a osudové skutečně bylo, jen ne tak, jak si představovala. Poté co se Thia dozví, že její přítel Dante podlehl srdeční chorobě, získá pocit, že už nikdy nemůže být šťastná, a stává se vězněm vlastních v... více

Komentáře (0)