Kdy už tam zase bude encyklopedie?

recenze

Jonathan Wells zdědí po svém strýci Edmondovi byt v suterénu zrovna ve chvíli, kdy to nejvíc potřebuje. Je to ale opravdu výhra nebo záhadný strýc Jonathanovi a jeho rodině spíš uškodí? Byt samotný žádné nebezpečí nepředstavuje, ale co se děje ve sklepě, do kterého mu strýc zakázal chodit? Poté, co tam Jonathan vejde, aby našel pejska Pikulíka, začne pátrat po odpovědích. Místo nich ale přichází jen stále více otázek, hádky se ženou, syn, který na něj už ani nepromluví. A o strýci toho Jonathan neví o moc víc než na začátku. Pátrání se rozjíždí na plné obrátky.

Na začátku jsem měla sto chutí knížku odložit. Doporučila mi ji ale kamarádka, která má na knihy podobný vkus jako já, a tak jsem pokračovala. Myslela jsem si, že Mravenci budou napůl sci-fi a napůl věda a jedna část mě nebude bavit a druhé nebudu rozumět. Kniha se totiž odehrává ve dvou dějových rovinách - z pohledu mravenců a lidí. Nejprve mě ta lidská bavila mnohem víc, byla napínavější. Pak jsem ale zjistila, v čem je kouzlo té mravenčí části. A začala jsem číst bleskovou rychlostí - 100 stran za několik hodin. A knížka byla dočtená... Škoda, protože nemůžu najít druhý díl v pdf...

Každopádně mě na téhle knížce překvapilo spousta věcí. V první řadě Encyklopedie relativního a absolutního vědění. No řekněte, kdy máte tu čest s autorem, který do příběhu zakomponuje tak zajímavou encyklopedii, že se vždycky těšíte, "kdy už tam zase bude"? Celkově se mi líbil způsob psaní Bernarda Werbera (samozřejmě jsem nečetla v originále, takže další plus: skvělý překlad). Dokáže se úžasně vžít do role mravence a zpracovat podněty, které mu takový pohled přináší. A hlavně: knížka jse psaná ve třetí osobě, ale z různých pohledů - chvíli vidíme situaci z pohledu Jonathana, pak jeho ženy Lucie, syna Nicolase, mravence 327, princezny 56... a tak dále. Přechody mezi osobami jsou tak plynulé, že si jich skoro ani nevšimnete.

Samozřejmě musím také pochválit odbornost. Většina lidí by se asi bála Mravence číst, protože by si mysleli, že je to odborná kniha, které nebudou rozumět, nebo nějaká sci-fi "slátatnina". Není to ani jedno ani druhé, je to přesně mezi tím. Všechny odborné pojmy jsou vysvětlené nebo je pochopíte z kontextu a na konci knihy je ještě krátký glosář všech odborných slov a postav. Ano, postav. To je další důležitý detail. Mravenci se totiž jmenují čísly, a tak je občas těžké si je zapamatovat. U některých čtenářů se ale objevuje zajímavý jev. Když čtou, vědí, o kterého mravence se jedná, ale jeho číslo si nepamatují...

V neposlední řadě bych ráda upozornila na konec knihy, který mě nadmíru překvapil. Čekala jsem něco ohromného a nepochopitelného. Ale tohle? No, zkrátka *spoiler, spoiler, spoiler*. Dobře, to radši ne. A ten úplný konec. Pane bože!

Přece jenom má tahle kniha ale jednu chybu, za kterou pravděpodobně nemůže autor, ale původní nakladatelství. Ano, jistě, tahle kniha je sci-fi, ale hlavně je to DETEKTIVKA! Dokážu si představit, co si teď vy, kdo moji recenzi čtete, právě říkáte: "Nojo, ta s tím nadělá..." Ale věřte nebo ne, je to docela důležité. Nevěříte mi? Tak se přesvědčte sami! Přečtěte si Mravence!

Dávejte pozor, kam šlapete! Během několika vteřin, které potřebujete k přečtení tohoto odstavce, se narodí 40 lidí… a 700 milionů mravenců. Malí, pro nás takřka neviditelní, a přesto úchvatní tvoři vytvořili od doby, kdy se před... více

Komentáře (0)