Když je hlavní hrdinka blázen...

recenze

V zemi zvané Gored žijí draci a lidé už čtyřicet let v míru. Těsně před výročím uzavřené smlouvy je však lidský princ nalezen v močálu bez hlavy a všechno nasvědčuje tomu, že ho zabil drak. Mír visí na vlásku a Serafína, která před lidmi i draky skrývá nemalé tajemství, se musí pokusit ho udržet. Co všechno zmůže nedůvěra, odlišnost a strach?

Serafína patří mezi knihy, které se odehrávají ve světě naprosto odlišném od toho našeho. Proto nás autorka musí nejdříve se světem seznámit, abychom mohli pochopit její příběh. Je tedy možné, že na začátku budete trochu zmatení a budete mít chuť knihu odložit, protože se nebudete schopni zorientovat.

Této knize je potřeba dát čas. Rozjezd je opravdu pomalý a ani po představení světa se tempo příběhu nezrychluje. U mě nastal zlom až někde po straně 200, ale většinou to přijde dřív. Druhá polovina knihy totiž více rozebírá zápletku, přichází napětí a také určité množství romantiky. Mě osobně nejvíce překvapil konec. Čekala jsem něco ve stylu Young Adult happyendu, ale hodně jsem se spletla. A teď mi nezbývá nic jiného než čekání na další díl, který teprve letos vychází v originále.

Svět, který Rachel Hartman vytvořila, je ohromný. Soužití lidí a draků jako bezcitných matematiků měnících podobu se mi skutečně líbilo. Nejdůležitější však je, že tohle skutečně není druhý Paolini. To, že on knihu doporučuje, neznamená, že je Eragonovi podobná. Právě naopak! Světy Odkazu dračích jezdců a Serafíny jsou tak odlišné, jak to jen jde.

Serafína je jednou z nejzvláštnějších hrdinek, s jakými jsem se kdy setkala. Kromě toho, že si na nic nehraje a chová se tak, jak to pokládá za správné, musí každou minutu svého života skrývat obrovské tajemství, které ji táhne ke dnu. Musím říct, že mě Serafína na začátku hrozně štvala, zvlášť se svojí vnitřní zahradou. Myslela jsem si o ní, že je blázen, ale časem jsem ji pochopila a dokonce jsem si ji i oblíbila.

Kromě Serafíny stojí za zmínku i další postavy, třeba princ Lucian Kiggs, Serafínin strýc Orma nebo princezna Glisselda. Když jsem si konečně zapamatovala, která postava je která, začala jsem je mít všechny ráda - dokonce i ty zlé, protože byly vykreslené opravdu věrohodně. Po dočtení knihy jsem pochopitelně objevila seznam postav a rejstřík pojmů, který by mi mohl pomoci se v knize lépe orientovat, kdybych ho ovšem našla dříve. I tak by mi ale rejstřík moc nepomohl, protože je řazený nějakým záhadným způsobem...

Sečteno a podtrženo byla Serafína příjemné čtení, ale nepohltila mě. Kdyby se něco dělo na začátku, možná bych se do knížky začetla hned. Takhle se ovšem Serafína řadí mezi knížky, které jsem během čtení byla kdykoliv schopná odložit. Na druhou stranu jsem si oblíbila hlavní i vedlejší postavy a svět, ve kterém se tento příběh odehrával, mi opravdu přirostl k srdci.

Kniha: 3,5/5
Obálka: 4/5

V království Gored žijí lidé s draky v míru už čtyřicet let, vzájemná nedůvěra však přetrvává. Draci jsou schopni brát na sebe lidskou podobu, ale přestože mají neobyčejně pronikavý rozum, lidské emoce jim zůstávají záhadou. Dívka... více

Komentáře (0)