Když sůl padá z nebe

recenze

To prší moře (2015) / ciniminisek

Knih od českých autorů stejně tak předpojatost k nim, je u čtenářů dostatek. Není na škodu jim přeci jen dát další šanci, i když třeba po desáté, poněvadž se vždy najde výjimka, která čtenáře nadchne a jeho nadšení zůstane i po dočtení. Zda je takovou knihou i psychologický kousek od Radky Třeštíkové, se dozvíte velmi záhy.

Hlavní hrdinka Hanka vyrůstá ruku v ruce s počtem stránek. Zažívá střídavou péči, smrt obou rodičů a až chorobnou lásku ke svému nevlastnímu bratrovi. Sbližuje se se svou babičkou, kterou přes dvacet let měla pouze za ježibabu a prochází si obdobím, kdy její dočasný domov je bohnický blázinec.

Autorka svůj příběh zasadila do Prahy a jejího blízkého okolí. Hlavní protagonisté s pravými českými jmény se střídají po delších částech a mísí se mezi sebe dějově i věkově podle potřeby. Čtenář může tedy číst o scéně i třemi pohledy, což dodává knize více tajemnosti a následnému rozhřešení.

Kniha je psána v první osobě a právě díky tomu se příběh nezdá zmatečný, poněvadž, jak je psáno výše, dost často se střídají pohledy aktérů, aniž by na to byl čtenář upozorněn. Zpočátku je dost možné, že se nějakého záseku čtenář dočká, ale postupem času, už mu to tak divné nepřijde a ladně přejde z Hanky, třeba na její babičku, což je pozoruhodně snadné, ačkoliv scény se od sebe liší třeba i třicet let.

Autorka Radka Třeštíková si pro svou hrdinku Hanku vymyslela těžký život a čtenář je svědkem každé její části i následného psychického léčení a proměny ze zapšklé dívky v dospělou rozumnou ženu. Třebaže je titul To prší moře dramatickým čtením, na úsměvné chvilky zde čtenář také narazí.

Četnost stránek ubíhá celkem rychle, za což může také fakt, že autorka píše čtivě, jednoduše a bez zbytečných průtahů. Co mne zprvu docela bilo do očí, je absence častějších dialogů. Převážná část knihy jsou myšlenky protagonistů, což je u jiných titulů rušivým elementem, v tomto případě si čtenář na to zvykne a pak mu to ani hluché nepřijde. Naopak, každý dialog si velmi vychutná.

Můj osobní názor na českou kinematografii a literaturu je takový, že čeští autoři si neumí kvalitně poradit se zakončením. Když jsem došla na konec této knihy, myslela jsem si, že mi pár stránek chybí. Postupem času šok a zděšení vystřídal lstivý úsměv, jak Radka Třeštíková nad svými čtenáři vyzrála a ponechala jim prostor pro jejich mysl, kdy si přes čtyři sta stran můžou zakončit sami.

Pokud hledáte smysluplnou knihu, která vás donutí přemýšlet nad vlastním životem, je titul To prší moře jednoznačnou volbou. Do pomyslného seznamu si zapisuji titul Dobře mi tak, který Radka Třeštíková vydala v roce 2014, jelikož už vím, že píše dobře a její knihy se dobře i čtou.

Napínavé psychologické drama jedné zdánlivě obyčejné rodiny, ve kterém autorka umožní čtenáři nahlédnout nejen do křehké duše dvacetileté Hanky, ale také do osudů dalších, vzájemně propojených postav. S lehkostí sobě vlastní vyprá... více

Komentáře (0)