Kniha mého dětství.

recenze

Vydáno: 1719

"Robinson Crusoe" od Daniela Defoea je jedním z prvních a nejvlivnějších románů v anglické literatuře. Příběh sleduje osudy Robinsona Crusoe, námořníka, který po ztroskotání lodi stráví 28 let na opuštěném ostrově. Tento příběh přežití, sebeobjevování a lidské odolnosti se stal klasikou dobrodružné literatury.

Defoe v knize vykresluje Crusoeovu postupnou proměnu z vyděšeného trosečníka na schopného a soběstačného muže, který dokáže nejen přežít, ale také si vytvořit smysluplný život v izolaci. Čtenář sleduje, jak si Crusoe buduje přístřeší, objevuje nové dovednosti, domestikuje zvířata a dokonce navazuje kontakt s domorodcem, kterého pojmenuje Pátek.

Historický kontext:
Román byl poprvé publikován v roce 1719 a je považován za jedno z prvních děl moderního realistického románu. Defoe se inspiroval skutečným příběhem Alexandra Selkirka, skotského námořníka, který strávil několik let jako trosečník na ostrově v jižním Pacifiku. Selkirkovy zážitky, zveřejněné po jeho záchraně, poskytly Defoeovi základní osnovu pro Crusoeův příběh.

"Robinson Crusoe" se stal velmi populárním dílem a měl významný vliv na literaturu a kulturu. Kniha otevřela cestu pro žánr dobrodružné literatury a ovlivnila nespočet dalších spisovatelů. Defoeova dovednost v detailním popisu a realistické vyprávění přispěly k tomu, že čtenáři vnímají Crusoeův příběh jako autentický a inspirující.

Celkově je "Robinson Crusoe" nejen fascinujícím dobrodružným příběhem, ale také důležitým literárním dílem, které přetrvalo staletí a nadále inspiruje nové generace čtenářů.

Robinson Crusoe je také pro dnešního čtenáře úžasným strojem času a náhledem do myšlení tehdejšího "civilizovaného" člověka, a to je verze páně Plevy hodně zestručněná a přiblížená dnešnímu člověku (člověku minulého století). Ta starší pětisetstránková verze je ještě více nacpaná "pánbíčkářstvím" a nadřazeností civilizovaného křesťana nad vším ostatním, co není civilizovaný křesťan. Vždyť si vezměte i jen to, jak v této umírněnější verzi Robinson jednal s Pátkem, snažil se z něj udělat civilizovaného člověka a byl překvapen, jak onen hloupý nevzdělaný divoch dokáže být učenlivý a chápavý.
Vlna předsudků, na které tehdejší člověk jel, musela být obrovská. Robinson, přestože v cizím prostředí, doufal, že divokého lidojeda může naučit evropským způsobům, které byly samozřejmě a nezpochybnitelně ty jediné správné a ta jediná víra bylo diktátorské a netolerantní křesťanství.
Další bod kritiky je Robinsonova (autorova) snaha likvidovat původní druhy kolem sebe. Na ostrově bylo podle všeho potravy až až, přesto musel Robinson spálit prales, aby na ní mohl pěstovat své plodiny.
Dle mého názoru naprosto zbytečně.
Třetí bod obžaloby je nadměrný lov. V jedné části je naznačeno, že Robinson lovil mnohem více koz, želv, agutiů a různého ptactva, než mohl sníst, něco vyudil do zásoby, ale stejně toho musel spoustu vyhodit, což už tehdy muselo být chování nanejvýš nevhodné.

Přesto všechno je Robinson moje srdcovka a kniha mého dětství a mě dodnes velmi baví všechny ty, dnes by se řeklo "bushcraft" nebo "survival" prvky. Ať už to je hledání vody a potravy, přístřeší a vybavování jeskyně (ve starší verzi si Robinson stavěl příbytek mezi balvany), tak i výroba primitivních nástrojů a nakonec i stavba člunu.

Kniha nám říká, že evoluce vybavila člověka vším potřebným k přežití v různých podmínkách a našimi největšími zbraněmi jsou vynalézavost a přizpůsobivost.

Světoznámý dobrodružný román o osudech trosečníka Robinsona vystaveného životní zkoušce v těžkých podmínkách na opuštěném ostrově. Podle románu Daniela Defoa vypráví autor příběh Robinsona, který se proti vůli svých rodičů vydává... více

Komentáře (0)