Kniha o knihách

Sophie Colingwoodová je díky svému strýčkovi vášnivou sběratelkou a milovnicí knih, a to především těch od Jane Austenové. Proto ji při nové práci v knihkupectví zarazí, když si dva lidé objednají v jeden den tu samou knihu, která je ještě k tomu kdovíkde... Tato malá knížečka ale přivede Sophii na stopu rodinného tajemství a jedné obrovské literární záhady, která s ním souvisí. Co když Austenová opravdu nápad na Pýchu a předsudek ukradla?

Vidíte to, co se píše na obálce? Román o knihách A lásce A Jane Austenové. Co z toho plyne? Pro mě jako milovnici všech těchto tří věcí byla tahle knížka povinností, takže hned jak jsem na ni narazila, musela jsem ji mít. A nakonec byla ještě lepší, než jsem myslela.

Nejdřív jsem od téhle knihy nic moc nečekala, protože se o ní v blogosféře skoro vůbec nemluví a já o ní nevěděla skoro nic. Ale bylo to opravdu milé překvapení, protože jsem dostala všechno, co jsem chtěla, a ještě víc! Příběh byl napínavý a já se od čtení nemohla odtrhnout - knížku jsem přečetla za pár dní i přesto, že jsem byla na táboře, kde jsem na čtení opravdu čas neměla.

Také tajemno a prvek překvapení se autorovi moc povedl. Rozuzlení hlavní zápletky jsem sice prohlédla, ale během čtení jsem jednou (překvapivě hned ze začátku) málem hodila knihu leknutím a zděšením o zeď... Ještě štěstí, že jsem byla ve stanu, takže to nešlo. Takže díky tomuto momentu mi vůbec nevadilo, že byla hlavní zápletka tak průhledná a předvídatelná (i když možná ne pro všechny).

Bezostyšně přiznávám, že na knize byly nejlepší knihy. Byly všude, vždycky a za všech okolností. Příběh se točil kolem knihkupců, antikvariátů, starých svazků a rodinných knihoven, takže nic lepšího jsem si už nemohla přát. Kromě toho, že se autor v této oblasti opravdu dobře vyzná, musím také pochválit jeho skvělý styl psaní, který mě skutečně očaroval - respektive jeho český překlad, takže tleskám i tomu.

Vždycky mám slabost pro knížky, kde je hlavní hrdinka knihomolka a bez ohledu na to, jak je kniha dobrá, se mi líbí a hodnotím ji opravdu dobře. Ale v Prvních dojmech jsem dostala dokonce hlavní hrdinku knihomolku a druhou hlavní hrdinku jednu z nejslavnějších spisovatelek v historii! Ano, hádáte správně: polovina knihy byla psaná z pohledu Sophie a druhá z pohledu Jane Austenové, když tvořila Pýchu a předsudek.

Co ale bylo v knize navíc? Rozhodně přehnaně rozebíraný milostný život hlavní hrdinky. Já měla od začátku jasného favorita, ale to bylo možná jen tím, že jsem uhodla zápletku. Ovšem to se zase předbíhám. Zkrátka romantika byla v knize fajn, ale nenadchla mě ani zdaleka tolik jako všechno ostatní...

Knihomolové všech zemí, sjednoťte se a uctívejte Charlieho Lovetta za to, že napsal tak skvělou knihu, protože druhou takovou aby člověk pohledal. Hlavní hrdinky knihomolka a spisovatelka, literární záhada, romantika, tajemno, napětí a knihy - co víc si přát? Na obalu se píše, že pro milovníky Austenové je tahle kniha povinnost a pro všechny ostatní potěšení. Já myslím, že je to povinnost i potěšení pro každého...

Kniha: 5/5
Obálka: 3/5

Děkuji nakladatelství Paseka za zaslání recenzního výtisku.

Ukradla Jane Austenová nápad na Pýchu a předsudek? Přesně taková otázka pronásleduje milovnici knih Sophii Collingwoodovou. Čerstvá absolventka Oxfordu si najde práci v jednom londýnském antikvariátu a brzy ji zaskočí zvláštní pop... více

Komentáře (0)