Kniha plná slz (jak hlavní hrdinky, tak mých)

recenze

Siréna (2017) / Knihomolkajá

Kiera se jistě nám všem vryla do paměti jako autorka, řekla bych až nezapomenutelné trilogie Selekce, kde šlo o tak čtivě napsané klišé, že jsem jí to i já odpustila. Nyní jsem si mohla ověřit autorčiny kvality v něčem mimo trilogii a…
Kahlen byla nucena stát se Sirénou, aby mohla žít. Vlastně jí to bylo spíše nabídnuto místo jisté smrti utonutím. A to se přeci neodmítá. V tomto prémiovém balíčku máte sto let života, aniž byste zestárli, zranili se, stonali nebo utonuli (jako by se to málem již jednou nestalo). Navíc vám zdarma přihodí i nového přítele – samotný oceán, partu kamarádek, které jsou všechny tak milé, že by je chtěl mít za přátele snad každý, můžete cestovat dle libosti nebo žít někde v ústraní, můžete se toulat, kde chcete a plavat v moři rychleji, než létají letadla, a to vše jen za cenu toho, že párkrát za sto let zabijete hlasem pár stovek lidí. Zní to lákavě, že? Hm, tak to by to nesměla být YA literatura. Hlavní hrdinka svůj život samozřejmě nenávidí.
Abychom však měli uzlíček utrpení kompletní, najde si chlapce (tedy on si spíše najde ji), upadá neustále do depresí, po jejich seznámení asi ještě stokrát víc, protože s ním nemůže být, pohádá se s oceánem, nesnáší zabíjení lidí a stýská se jí po rodině. Už cítíte to krásné klišé? :D
Abych ale jen nehanila, ráda bych poukázala na to, že je to kniha od Kiery, takže žádný stres. I kdyby to bylo to nejhorší klišé na světě, od ní bych si ho přečetla klidně i znovu. Nemůžu si pomoct, ale její styl mě opravdu chytl. I když kdo ví, jestli bych hold neměla vzdát spíše překladatelce.
Nejdřív jsem byla trochu skeptická, protože jsem se bála, že prvotina autorky bude, no řekněme, že jako každá prvotina. Za mě to byly naprosto zbytečné obavy a zpětně musím říct, že Siréna se mi možná líbila i o něco víc než celá trilogie. Možná to způsobil jeden detail, který mě neuvěřitelně mile překvapil – mě ta kniha rozplakala. A nelžu, dokonce dvakrát, pak jsem si ještě pobrečela u děkování. Jestli jste ode mě již pár recenzí četli, měli byste tak nějak tušit, že já a pláč u knih jsme k sobě nikdy moc nešly. Jsem vybíravá a kritická, ale tady to bylo jiné. Ač kniha není perfektní, kruci, sršela emocemi. Když bylo hlavní hrdince smutno, já jsem se cítila hrozně s ní, byla šťastná, já jsem se smála jako o život, našla si chlapce a já jsem se nad tou nechutně sladkou dvojicí rozplývala. Musím říct, že jsem nadšena a doopravdy pomyslný klobouk dolů, autorka se v emocích vrtat umí.
Co mě trochu potěšilo a zároveň velmi zklamalo, bylo celé rozuzlení. Sice oceňuji využití českého autora, ale, sakra, vážně jsem čekala tak dlouho na vysvětlení tohoto typu? V tom mají kritici pravdu. S rozuzlením si autorka mohla tak milionkrát lépe pohrát.
Závěrem tedy mohu knihu jedině doporučit. Připravte se na výkyvy nálad, které vám bude kniha způsobovat, ale byl to opravdu zážitek. Nutilo mě to stále číst a zjistila jsem, že i někdo, jako jsem já, má city. I když hodně hluboko. Nevím, na co ještě čekáte. Tak upalujte shánět knihu. Sama se nepřečte. :D

Pokud se vám recenze líbila, budu ráda za vaše reakce v komentářích. Můžeme rozjet nějakou diskuzi. Pokud jste tak ještě neučinili, podívejte se na můj profil a pokud se vám budou mé komentáře a recenze líbit, přidejte si mě do oblíbených. Jedině tak vám neuteče žádná další recenze.

Oceán zachránil Kahlen před smrtí. Je to už dávno, co ji nenechal utonout, a od té doby mu slouží jako siréna. Svým zpěvem láká bezpočet neznámých do hlubin moře, aby tak splatila dluh. Může se pohybovat také na zemi mezi lidmi, a... více

Komentáře (0)