Trilogie Selekce v podobě jedné knihy aneb neustále stejné klišé

recenze

Diabolik (2017) / Knihomolkajá

Nemesis je diabolik. A jako každý diabolik má za úkol chránit jednoho určitého člověka - tedy Sidonii. Jsou si jako sestry až jednoho dne se to tak nějak všechno zvrtne a Nemesis se musí vydávat za obyčejného člověka, aby svou svěřenkyni ochránila. Až později zjistí, že útěk není nejlepší ochranou a že i doma na její přítelkyni čeká stejné nebezpečí jako na druhém konci galaxie.
Ze začátku mě kniha vážně chytla. Byla čtivá a v rámci možností i originální. Později se to ale nějak pokazilo. Nejspíše změnou prostředí.
Na začátku jsem si zvykla na nějaké postavy, které byly vzápětí nahrazeny úplně jinými a byla jsem jimi doslova zavalena. Jedno jméno střídalo další a fungovaly jednoúčelově, pak většinou zanikly. Tedy: „Na téhle straně potřebuji záporáka, protože ho zázračná superhrdinka Nemesis přemůže a on zemře, už ho po deseti stranách nepotřebuji.“ A v podobném duchu se nesl zbytek knihy.
Tím to však nekončí. Co pro mě bylo nepřekonatelným problémem, byla změna prostředí. A to hlavně kvůli zápletkám. Místo ochrany Sidonie pak tedy hrdinka řešila, jestli se má bavit s tím člověkem anebo s tím, aby nevzbudila pozornost lidí.
Později mi to až nebezpečně připomínalo trilogii Selekce, akorát tady se autorce podařilo děj trilogie nacpat do jedné knihy. A pro důkazy k tomuto poznatku nemusíte chodit daleko. Stačí vám totiž přečíst jen něco málo padesát stran, abyste si zjistili to, co vám tu shrnu já za pár vět. Hrdinka z chudé či nějak pochybné rodiny? Máme. Hrdinka nenávidějící druhého hlavního hrdinu opačného pohlaví, což se nakonec překlene v něco víc? Ano. Hrdinčina neschopnost sžít se s luxusním prostředím? Tady. Soupeření o náklonnost následníka „trůnu“ s jinými dívkami? Jasně. Projevení nečekaných citů a starost o rodinu? Samozřejmě. Drsňácká hlavní hrdinka? Ano, ano, a ještě jednou ano.
I přes tolik podobností v ději je kniha něco naprosto jiného. Styl psaní je úplně jiné kafe a svým způsobem to není tak odpočinková četba jako právě zmiňovaná trilogie.
Co ještě musím vytknout je přehršel výrazů, které si normální člověk s průměrným IQ nemá šanci zapamatovat, a tak jsem po dobu trvání celé knihy četla výrazy s tužbou konečně získat alespoň nějaký náznak ve formě nápovědy. Bohužel nápověda přítel na telefonu byla také nevyužita, neboť mi bylo jasné, že přátelé mi s tímto oříškem opravdu nepomohou.
Co ale musím konstatovat, je fakt, že se kniha četla opravdu sama. Nebyla těžká a myslím si, že to nebyla ani moc šílená sci-fi magorie. Přes moji náklonnost k fantasy jsem si knihu oblíbila a mohu ji všem s klidným srdcem doporučit. Jen se předem připravte na klišé, ze kterého se vám budou občas kroutit prsty na nohou.

Pokud se vám recenze líbila, budu ráda za vaše reakce v komentářích. Můžeme rozjet nějakou diskuzi. Pokud jste tak ještě neučinili, podívejte se na můj profil a pokud se vám budou mé komentáře a recenze líbit, přidejte si mě do oblíbených. Jedině tak vám neuteče žádná další recenze.

Stvořená chránit. Předurčená ničit... Vypadá jako člověk, ale není člověk. Je nemilosrdná, je neporazitelná, je oddaná. Jmenuje se Nemesis a je diabolik. Bytost, jejíž existence má jediný smysl: zabíjet či zemřít pro tu, jejíž ži... více

Komentáře (0)