Diabolik
S. J. Kincaid
Stvořená chránit. Předurčená ničit... Vypadá jako člověk, ale není člověk. Je nemilosrdná, je neporazitelná, je oddaná. Jmenuje se Nemesis a je diabolik. Bytost, jejíž existence má jediný smysl: zabíjet či zemřít pro tu, jejíž život má ochraňovat: Sidonii – dceru galaktického senátora… Nemesis a Sidonie jsou spolu od malička a jsou na sebe napojené jako sestry. Když se Sidoniin otec přidá na stranu rebelů a je Imperátorem žíznícím po moci prohlášen za kacíře, přichází odplata. Sidonie je povolána na galaktický dvůr jako rukojmí. Její přítomnost má zajistit senátorovu poslušnost a držet ho tak v šachu. Je jisté, že Sidonii hrozí smrt a proto existuje jen jediná možnost: Nemesis se musí stát Sidonií a odjet na dvůr místo ní. Nemesis, stroj na zabíjení bez emocí a schopnosti citu, se ocitá uprostřed politických intrik a úskoků. Musí hrát roli člověka, kterým ale není. Nesmí dát najevo, kým vlastně je. Jenže nepokoje v různých částech Impéria nepřestávají. Imperátor nemíní tolerovat neposlušnost a tak je čas zapojit do hry své rukojmí…... celý text
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno: 2017 , Fragment (ČR)Originální název:
The Diabolic, 2016
více info...
Přidat komentář
dystopický sci - fi príbeh, zaujímavo poňatý, pre mňa niečo nové, neokukané, no išla som do toho s obavami, aj keď recenzie sú celkom fajn ... a ... páčilo sa mi to
po vyčerpaní všetkých zdrojov na Zemi už ľudia začali osídľovať vesmír, žijú hlavne na vesmírnych lodiach, nakoľko na bežnom vzduchu iných planét to nie je až také jednoduché, spoločnosť je rozdelená na "šľachtu" a "poddaných", takto by sa to dalo vysvetliť zjednodušene, a keďže Imperátor a jeho prívrženci nechcú vedomosti, nechcú vzdelanie a všetko s tým súvisiace, samozrejme, že sa objavia aj odporcovia ... takým je aj Sidoniin otec a preto potom príbeh pokračuje tým smerom, ako je to uvedené v anotácii
bohatí si vytvárajú humanoidov na všetko a jedným z nich je aj Nemesis, humanoid ochranca, lenže Imperátorovi sa to znepáči, má obavy, čo by takýto "vojak" mohol narobiť v mene svojho majiteľa a dá všetkých zničiť, Nemesis sa podarí zachrániť a tak jej príbeh môže pokračovať
čítalo sa to dobre, no ide hlavne o intrigy na dvore, vzburu rebelov, vraždenie v mene niečoho "lepšieho" a hlavne o zradu, zradu, zradu, proste skoro ako temný stredovek .... hlavne ku koncu nastáva dosť prekvapujúcich momentov, objavia sa zradcovia, krv nie je voda, chuť po moci, tiež dokáže zmeniť osobnosť ... a ja dúfam, že to, čo som čítala, bude pravda, lebo pocitovo tomu asi neverím
romantická linka je mierna, aj keď je dosť výraznou pointou príbehu, nakoľko ide aj o to, že Nemesis nemá city, v podstate "miluje" len svoju pani, ku ktorej ju chemicky pripútali, no život na dvore, intrigy, stretávanie sa s inými ľuďmi a celková zmena jej "existencie" spôsobia aj zmenu v jej "naprogramovanom" fungovaní
Hneď v uvode mame krute zoznamenie s Diabolikmi, krvežíznivé stvory, domaci "maznáčikovia" vrchnosti.
Zoznamujeme sa s Nemesis a následne so Sidoniou, ktorej Nemesis vyberu ako osobného strážcu a vidime proces pripútania. O par rokov neskôr mame náhľad na ich zivot a neskôr po zrade Sidoniinho otca vymyslí jej matka nepriestrelný plán - pojde Nemesis.
A dobre, že išla, Sidonia by to nedala ani s odretými ušami.
Výborná kniha, fascinujúci dej - laska, prehry, boj a ja sa teším na druhý diel!
Diabolik pro mě byl příjemným překvapením. Jedná se o sci-fi pro mladší čtenáře, kde hlavní postava není tak docela člověk.
První polovina knihy byla parádní, líbilo se mi odhalování budoucnosti, politické uspořádání, kdo jsou diabolici a vůbec všechno.
Zvrat v polovině knihy byl pro mě naprosto nečekaný a byla to pecka.
Ale z druhé poloviny knihy už jsem tak nadšená nebyla, i když rozhodně nebyla špatná a přinesla i několik nečekaných situací.
Knížka je pro mě ukončená naprosto uspokojivě, do dalšího dílu už se proto pouštět nebudu - i proto, že třetí díl v češtině nevyšel.
Šla jsem to toho s tím, že jdu číst fantasy a ono je to spíš sci-fi. Líbí se mi, jak je zde vykreslený svět v budoucnosti - vesmírné lodě, život ve vesmíru apod. Samotný příběh také nebyl špatný. 3,5*
Tak tohle byla opravdu originální a zajímavá kniha. Ze začátku se mi četlo pomaleji, ale potom jsem se do příběhu ponořila a nevěřila jsem, co se tam všechno děje.
(SPOILER)
Pro stroje na zabíjení mám asi nějakou slabost :)
Kniha mě příjemně překvapila, začátek se mi totiž četl vážně špatně. Autorka přeskakovala od jedné informace k druhé a byla jsem místy dost ztracená... ale tyto pocity se v průběhu čtení vytratily a pak už mi stránky mizely před očima.
Myslím, že už to tady v komentářích někdo psal, ale Impyrean a Imperátor bylo trochu moc - všude se přece učí o tom, že by měla být jména odlišná a pro čtenáře dobře rozeznatelná, ne?
Zároveň si nemůžu pomoct, ale vadily mi tam ze začátku ty Císařovy nové šaty a Hamlet v šílenství Tyruse - ale ke konci se vše vysvětlilo a nepřipadalo mi to jenom opsané ze slavných příběhů, zkrátka to tam zapadlo a teď už tomu nepřikládám takový význam :)
Ale co bych vážně ocenila je povaha samotné Nemesis, která se nestala při prvním náznaku citu obyčejnou zamilovanou puberťačkou, jak bych čekala. A Tyruse jsem si oblíbila snad ještě víc, myslel několik kroků napřed (jak autorka několikrát zmínila) a to mě bavilo.
A konec mě jenom utvrdil v přesvědčení, že se zvraty a intrikami to autorka umí.
Kdybych to měla shrnout, kniha se mi líbila a rozhodně jsem ráda, že zaujímá místo v mé knihovně.
Do této knihy jsem se dlouho nemohla odhodlat. Pořád jsem nějak neměla náladu na scifi, kterým Diabolik bezpochyby je, přestože se to minimálně na Databázi vydává za fantasy.
Nakonec jsem se tedy přiměla po knize konečně šáhnout, ale záhy jsem začala litovat.
Ten začátek je strašný, nalijme si čistého vína. Je to rychlé, uspěchané, autorka přeskakuje. Těžko odhadovat, zda je to kvůli tomu, že se jí to prostě psát nechtělo, popřípadě musela škrtat kvůli nakladateli. Ať tak či onak, výsledek je hrozný.
Člověk se v tom ztrácí. Ještě ke všemu ty jména. Imperátor, Impyrean... Jako vážně?
Jakmile Nemesis přišla na Chrysantemum, tak se to zlepšilo, vyjasnilo, ale... Za mě si autorka ukousla příliš velké sousto. Vymyslela si svět, ale nedokázala ho předat čtenáři. V tom byl asi největší problém.
Taky se mi moc nelíbilo to s těmi zkrášlovacími roboty, to bylo moc. Aneb, každý na sobě může dělat jakékoliv úpravy. Všichni jsou tak krásní a věčně mladí.
Pak taky ty hrátky s gravitací mi moc nedávaly smysl. Autorka si to mohla odpustit, o tom žádná.
Co se týče romantické linky, tak ta se mi líbila. Jedno z mála pozitiv knihy.
Jinak postavy byly celkem sympatické. Zvlášť Tyruse jsem si oblíbila.
Čtivost knihy je taková průměrná. Občas je to napínavé, občas se nebudete moct dokopat ke čtení.
Rozhodovala jsem se mi dvěmi a třemi hvězdami. Nakonec dávám tři. Za tu romantiku a za konec.
Abych to shrnula, knihu můžu doporučit mladším lidem, nejlépe takovým, kteří moc nečtou. Takoví třeba neuvidí ty nedostatky.
Za mě je to nicméně jedna z nejvíce přeceňovaných knih. Natož, že to tady má 84%, tak je to slabé. Bohužel.
Už si ani nevybavím jak dlouho jsem se chystala na tuto knihu... ale nějaká doba už to bude. A už vůbec nevím, proč jsem to tak dlouho odkládala, protože to bylo báječný! Rozhodně jsem se nenudila a rychle se to četlo. S postavami jsem taky spokojená. Souhlasím i s dalšími komentáři níže, kde se zmiňují o vývoji Nemesis. To bylo další velký plus této knihy. Můžu jen doporučit.
Knížka zaujme propracovaným světem kdesi ve vesmíru a politickými intrikami. Hlavní hrdinka je sympatická. Děj byl napínavý. Jen jsem měla pocit, že kdyby to sepsala talentovanější vypravěčka, mohlo to být ještě lepší.
Neskutečně zajímavý nápad. Vesmírné lodě. Mutanti lidí.
Co víc si přát.
Bohužel mi ale tato knížka nepřipadala až tak čtivá a do čtení jsem se občas musela nutit. Hlavní postavy byly fajn, ale nijak mi nepřirostly k srdci.
I tak to był ale moc fajn příběh a jsem ráda, že jsem si knížku přečetla :)
Zajímavé postavy, a hezky vybudovány svět, někdy jsem chtěla Nemesis zabít ale někdy jsem ji zase zbožňovala
Autorka vytvořila velmi propracovaný svět s mnoha postavami, hodnostmi a planetami. Musím se přiznat, že to pro mě od začátku do konce bylo neuvěřitelně matoucí. Mnoho postav jsem od sebe vůbec nerozeznala a splývali mi do sebe. Proto bych byla moc ráda za mapu světa a nějaký rodokmen nebo seznam postav a jejich vztahů.
Samotný námět knihy je velmi zajímavý. Vše se odehrává ve vesmíru na planetách či vesmírných lodích. Děj zpočátku odsýpá opravdu velmi pomalu a neobsahuje žádné zajímavé zvraty či zajímavé politické intriky. Několikrát jsem se přistihla, že jsem pár řádků jen přelétla pohledem a nevěnovala čtení velkou pozornost. Vše zajímavé přichází zhruba v poslední třetině knihy, kdy se toho stane opravdu hodně a autorka mimo jiné zabije několik mých oblíbených postav (a to jsem zrovna věděla, kdo to je! – achjo).
Tzv „too much“ na mě byli kosmetické úpravy, jež na sobě mohli všichni provádět. Díky tomu jsem měla pocit, že jsou prakticky nesmrtelní a mohou být kýmkoliv, kdykoliv. Možná to v tomto případě chtělo stanovit nějaké hranice, aby to bylo zajímavější.
Na knize se mi velmi líbí vývoj postavy Nemesis, která by dle zákonů tohoto světa mít žádný neměla. Ale i přesto se tak děje a je to úžasné. Především na prvních stranách je to jediné co mě udrželo při čtení. Nechybí ani lehká, předvídatelná romantická linka, která zahřeje u srdíčka.
Hodnotím 3,5/5 hvězd. Moc ráda bych si přečetla také pokračování série, věřím že to bude stát za to.
Diabolik je víceméně všemi vychvalovaný, a tak jsem se rozhodla, že ho zkusím, abych zjistila, co na něm ostatní tak vidí. Ne že bych z něj teda byla kdovíjak nadšená, ale možná je to tím, že jsem od něj měla moc velká očekávání. Už od začátku se mi moc líbil ten námět a nápad s celým tím světem, který mi přišel originální a bavil mě. Bohužel se autorka moc nezdržovala s popisy a vrhla nás rovnou do příběhu, aniž by něco vysvětlovala a ze začátku mi tak dělalo celkem velké problémy se zorientovat. Příliš popisů nebylo v celé knize a kvůli tomu bylo složité si některé věci vůbec představit. Naopak zde bylo až příliš detailních popisů opravdu drsných a krutých scén, ze kterých se mi až občas dělalo špatně. Každopádně to vše vynahrazovala postavami, které byly skvěle propracovány a nejvíce se mi líbilo to, jak bylo vidět, jak se Nemesis postupně vyvíjí. Romantická linka se autorce taktéž moc povedla - byla reálná a uvěřitelná. První polovinu se toho sice moc nedělo, ale pak se to rozjelo a přicházel jeden zvrat za druhým. Takže za mě moc fajn sci-fi, ale jelikož skončila poměrně ukončeně, tak se do dalších dílů nejspíš pouštět nebudu.
4⭐/5⭐ Až na některé drobnosti se mi to líbilo a pokud máte rádi sci-fi, tak vám Diabolika moc doporučuji.
(SPOILER)
Tahle knížka sice vyšla už dávno, ale myslím, že pořád stojí za přečtení.
Nemesis jsem měla ráda, ale bohužel o sobě měla v něčem příliš nízké mínění (hlavně emočně). Sidonie pro ni byla asi všechno a podle mě bylo dobře, že se jí stala. Například totiž zjistila, že chlapec, co se Donie líbil, na ni nemá.
Tyrus byl nejlepší postava. Jak dokázal skrýt své šílenství, ve skutečnosti bych to nedokázala. Bylo to ale trochu předvídatelné. Hned jsem tušila, s kým Nemesis skončí, a že není blázen. Škoda, že ho chvilkama chtěla, a pak zase ne. Chápu co se jí dělo a obdivuji, že by byl Tyrus tak trpělivý (snad třikrát jí musel ukázat, jak ji má rád, než si přiznala, že ona taky a chtěla s ním zůstat).
Vidím to tak, že Donie musela zemřít. Je mi jí sice líto, ale pro Nemesis mohl zbýt jen jeden. Tohle Cygna vymyslela skvěle.
Snad se vrhnu i do dalšího dílu. Nebýt trochu přílišné složitosti a průhlednosti, bylo by hodnocení vyšší. ️️️️⭐️⭐️⭐️⭐️/⭐️⭐️⭐️⭐️⭐️ ️️️️️
Tohle se za mě fakt povedlo. Římské dějiny překlopené do sci-fi YA románu? Oh yes.
Nejdřív byla celá knížka trochu cringe, ale od půlky se to rozjelo a nemohla jsem zastavit. A ta romantická linka?
Za mě velké doporučení.
Diabolika jsem si na seznam knih k přečtení přidala hrozně dávno. Od té doby už jsem si znovu nečetla anotaci, a tak jsem docela úspěšně zapomněla, o čem má vlastně být. Věděla jsem, že se jedná o sci-fi, a to mi stačilo. Vůbec jsem tak nečekala, že mě kniha vtáhne do děje už od první kapitoly.
Na začátku vás autorka uvede do poměrně složitého světa, který má určitou historii a problémy. Čeká vás tedy docela dost nového názvosloví, ale musím říct, že jsem neměla žádný problém se ve všem orientovat a dávalo mi to smysl.
Nemesis není typickou hlavní hrdinkou. Nemesis je totiž diabolik – ve své podstatě stroj, vytvořená k zabíjení, naprogramovaná k ochraně jednoho jediného člověka, kterého bezmezně miluje a je schopná pro něj obětovat vše, včetně sama sebe. Člověk už na začátku tak nějak tuší, že si bezpochyby projde určitým vývojem a musím pochválit autorku, že právě ten se mi moc líbil. Byl pozvolný, procházel celou knihou a vedly k němu určité momenty. Byly tam chvíle, kdy se Nemesis chovala zbrkle a nesmyslně, ale na rozdíl od jiných příběhů, tady k tomu byl důvod.
Nečekala jsem, že děj bude postaven hlavně na intrikách, což mi ale vůbec nevadilo. Tím, že je Nemesis zabiják, není zde nouze ani o pár pěkných a pořádně krvavých soubojů a celé mi to přišlo docela hezky vyvážené.
Z ostatních postav mě určitě bavil Tyrus, ale musím se přiznat, že už v prvním momentě, kdy se objevil, mi bylo jasné, kam to asi bude směřovat a že to s ním asi nebude tak, jak se na první pohled zdá. Tady tedy trochu musím ubrat bodíky za předvídatelnost.
Milovníci romantických linek si zde přijdou na své a v tomto případě to bavilo i mě. Určitě ale nečekejte, že se aktéři budou plácat půlku knihy v posteli. Romantická linka tady hraje významnou roli, ale zároveň neupozaďuje veškerý děj. I když na konci to na mě bylo možná trochu moc jako na horské dráze.
Připravte se na nějaké ty zvraty i překvapení, ale osobně bych možná ocenila trochu delší zakončení, protože jsem měla pocit, že se vše vyřešilo v podstatě na pár stranách.
Úžasný a stabilní svět, plný úžasných momentů a originálních popostav. Knížka má úžasný příběh, ke kterému jsem rychle přimkul. Bylo zajímavé sledovat vývoj emocí u hlavní hrdinky.
Tohle bylo čtivé, chytlavé, luxusní. Celková dynamika od absence citů k jejich prožívání - klobouk dolů. Potřebuju po dočtení pokračování? A víte, že ani ne.