Krvavé Impérium
S. J. Kincaid
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/388142/bmid_diabolik-krvave-imperium-jG0-388142.jpg
3
121
121
Nový Imperátor Tyrus usedl na trůn a s Nemesis po boku chystá velké změny. Chce z Impéria vybudovat místo, ve kterém se bude bytostem jako Nemesis projevovat úcta a uznání. Vědecké poznání a informace budou pro všechny, ne jen pro elitu. Nikdo nebude muset intrikovat a bát se o život. Galaktická šlechta se však nehodlá vzdát starých pořádků. Rozehrává nemilosrdnou hru plnou intrik a lží. Tyruse čeká těžký boj, při kterém se ho Nemesis chystá chránit. Jenže ona už není strojem na zabíjení. Probudily se v ní city a emoce, a je třeba, aby to dokázala celému světu. Pokud se jí to nepodaří, ztratí mnohem víc, než jen trůn. Ale co když činy, které mají potvrdit její lidskost, povedou ke skutkům, které lidské nejsou? Má vítězství, které je vykoupeno smrtí, vůbec nějakou cenu?... celý text
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno: 2018 , Fragment (ČR)Originální název:
The Empress, 2017
více info...
Přidat komentář
Pokračování Diabolika mě trošičku zklamalo. Ale že by to zase bylo až tak špatný se říct nedá. Čtivost byla tentokrát horší, nedělalo mi problém knihu odložit a vrátit se k ní později. Proto mi taky tak trochu víc trvalo než jsem to dočetla. Ten konec každopádně nalákal na pokračování, přičemž ten další díl by mě opravdu zajímal. Otázka je, jestli nějaký pokračování vůbec bude (myslím jako v češtině).
Tři hvězdičky, ale s odřenýma ušima. Často jsem se při čtení nudila. První díl byl určitě zajímavější. V této knize se Nemesis jen pohybuje od jedné bezvýchodné situace k druhé. Lepší spisovatel by z námětu mohl vyždímat více.
První díl mě uchvátil rozhodně více, než druhý, ale pořád mě to bavilo. Na konci si s vámi autorka dost pohraje (nebo alespoň se mnou ano), takže hodnotím 3,5*.
Krásná obálka a anotace se vás znovu snaží vtáhnout do toho tajuplného vesmírného světa plného galaktických lodí různých účelů, až přemoderních technologií, a hlavně pod vedením nového Imperátora Tyruse po boku s naší hlavní hrdinkou Nemesis, se kterou se snaží změnit dosavadní systém vlády a postavení vědy, jenže...
Obzvlášť u této série oceňuji autorčinu představivost a fantazii. Vymyslet takto moderně a detailně dokonalý vesmírný systém, veškeré podoby interiérů lodí a planet, to umění vnést robotům a jiným strojům či tvorům jejich přesný účel...je vážně unikátní.
Celkem podivný byl samotný let našich hrdinů za Interdiktem, Nejvyvýšenějším z celé galaxie. Ze někým, koho téměř všichni uctívají, ale prakticky nevědí, zda vůbec existuje a kde existuje...Přesto se na oné místo naši dva hrdinové dostanou takovou rychlostí, jako kdyby přesně věděli souřadnice, kde tento vesmírný a všemi uctívaný Bůh žije. Čekala jsem...Asi trochu víc nějaké zapeklitosti, nějaké překážky, něco, co je zbrzdí, co budou muset vyřešit...A ono nic. A taky první kapitoly byly víceméně nudné a zmatečné pro člověka, který první díl četl měsíce zpátky. Nicméně zbytek knihy je poutavý, plný nečekaných zvratů, čtení je svižné a čtenáře udrží při pozornosti po celou dobu.
...jenže už to není ta parádní jízda, jako byl první díl. Z Nemesis jakožto původního chladnokrevného diabolika bez emocí, se stává emočně cítící bytost podobná člověku. V určitých chvílích se v ní ale stále probouzejí její původní zabijácké a ochranářské pudy diabolika. Takže je vlastně na hranici člověka a bytosti stvořené k zabíjení, jenže to z ní dělá hrozně slabou osobnost, kterou být nemá. V první polovině knihy byla tak zaláskovaná, až to nebylo hezký, a k její povaze a charakteru se to vůbec nehodilo.
A Tyrus? U toho jsem polovinu knihy neměla představu, jaký teda vlastně je. Předstírá své chování a svůj stav, aby se znovu udržel naživu? Opravdu miluje Nemesis tak, jak od začátku tvrdil? Jenže proč teda ten finální zvrat, který všechno totálně zkomplikoval a stále nad nám kroutím hlavou? Vážně jsem po přečtení alespoň hodinu čuměla do zdi a říkala si "Prostě proč?" Zkrátka...Jsem z toho tak nějak rozpolcená. Těch pár finálních kapitol mě zcela vytrhly z mého původního názoru, především tedy na jeho postavu.
Závěr knihy (i přes zvrat, který mi vážně bodl dýku do srdce) ovšem vypadá slibně, tak doufám, že autorka Nemesis vrátí zpátky ve stavu, v jakém nám ji představila v prvním díle.
První díl pro mě byl velmi příjemným překvapením, hodnotila jsem kladně a byla jsem přímo nadšená.
Druhý díl, tedy Krvavé impérium si bohužel stejně vysokou příčku neudrželo a je to spíše lepší průměr ale četlo se to dobře, rychle a kvůli tomu konci chci další díl!
Nemesis, která se stala imperátorkou má před sebou "životní" výpravu, při které jí (překvapivě) půjde o život.
Tyrus se chystá ovládnout vesmír a už to není ten milý a sympatický muž, kterého známe z předchozího dílu.
Pro mě to má stále dobrou úroveň a tak hodnotím 3,5* :-)
Čekala jsem strhující pokračování prvního dílu, bohužel z toho autorka udělala sci-fi limonádu. Z toho důvodu gradace děje až k hořkému konci působila poněkud směšně. Na to, kterak dva diabolici a jedna pirátka hodlají porazit Tyruse a ovládnout celý vesmír, si sice počkám, ale nějaký velký čtenářský zážitek od toho nečekám. O špatných korekturách a překladu raději pomlčím.
Tak a je to tu, druhý díl Diabolika. Musím říct, že opravdu obdivuju jazykové umění autorky. Skvěle zvládla popsat svět, ve kterém se příběh odehrává. Svět naprosto unikátní a zvláštní v mnoha ohledech. Každopádně, stejně jako u prvního dílu, mě kniha naprosto pohltila. Je opět plná akce a zvratů. Situace se tu opravdu mění každou kapitolou. Nemohla jsem tu knihu odložit, i kdybych chtěla.
Skvěle je i zachycen vývoj postav, na kterém závisí i jejich volby a činy. Tuhle sérii opravdu doporučuju a těším se na finální díl.
I přes negativní komentáře, co jsem četla, i já jsem zklamaná. Po prvním díle, který byl parádní jízda, byl tento díl zklamáním.
Ze začátku jsem se nějak nemohla do knihy začíst. Stala se tam taková spousta věcí, které byly ledabyle popsány. Mě tam chybělo více popisu. Spoilery.Třeba jak se vlastně dostanou za Interdiktem je popsáno v pár stránkách, přitom bych čekala, že když se dostanou někam, o čem nevěděli ani že 100 % existuje, nebo kde to je více kapitol...
A vlastně celá kniha o tom, že člověk hádá jestli to jeho chování Tyrus předstírá. Ve 20 stránkách se stane několik zvratů... v tuto chvíli nemám chuť na další díl..
Ale obálka je nádherná. :) 2,5 hvězdičky
Tak po roce jsem se vrhla na pokračování. Moc jsem se na tento díl netěšila hlavně kvůli negativním komentářům. Nakonec jsem si to, ale užila. Začátek byl trošku pomalejší a chvilku mi trvalo než jsem si připomněla některé postavy a děj z prvního dílu. Prostředek byl super a konec byl nejlepší. Moc se těším na další díl.
Musím říct, že druhý díl mě zklamal. Souhlasím, že to prvním mělo zkončit. Všechno je moc zamotané a nikdy jsem nevěděla jestli to Tyrus předstírá nebo ne. Jednou umře on podruhé Nemesis. A ten konec?? Zklamání. Knihu jsem otevřela ze zvědavosti protože první díl byl pecka a pohltil mě tohle už nebylo tak povedené a až na některé napínavé části to za moc nestálo. :( škoda
Kniha mě zklamala. I přesto, že autorčin styl psaní mi naprosto vyhovuje, protože nechodí zbytečně kolem horké kaše a i tak do sebe všechno zapadá tak, jak má, tak mi kniha nepřišla ničím zajímavá. Přečetla jsem zhruba půlku a knihu prozatím odložila, a upřímně nevím, jestli se k ní ještě někdy budu vracet. Zkrátka stále to samé dokola, oproti prvnímu dílu rozhodně zklamání.
Četla jsem ji rok po přečtení Diabolika, možná pokud navážete hned na první díl, bude váš dojem z knihy lepší.
Povím vám jen jedno - tahle kniha mě zničila v tom nejhorším i nejlepším slova smyslu, a to natolik, že jsem na Goodreads oslovila samotnou autorku a v podstatě ji požádala o vysvětlení. Jak jen mohla?!
Podle ostatních komentářů jsem měla celkem strach, jaké vůbec bude druhé pokračování knihy.. Mě osobně se druhý díl líbil mnohem víc, než díl první. Nevím proč, ale prostě to tak je! :D
Hodnocení: 2,5*
Tohle byla teda hrůza a opravdu velké zklamání... Což mě vlastně hodně překvapilo, protože půlka knihy se mi líbila strašně moc, kniha je celkově psána velmi čtivě, autorčin styl psaní mi vyhovuje v tom, že se nezaobírá zbytečnými konverzacemi nebo popisy detailů, ale jde k věci, co kapitola, to zvrat, dost se mi to líbilo, dokud mě děj bavil a dával smysl. Bohužel tento styl psaní autorku pravdpodobně přivedl k tomu, že děj v druhé polovině knihy hnala do krajností, už jsem těm zvratům nedokázala věřit, nebavilo mě to, všechno mě začalo frustrovat a už jsem jen chtěla, ať to skončí... Velká škoda, protože první díl i půlku tohoto jsem si užila moc. Myslela jsem si dokonce, že se jedná o dualogii, ale ono prý ne, v originále ještě třetí díl ani nevyšel. Teď jsem ale dost na vážkách - věcný a rychlý styl psaní pecka, to, kam pokročil děj, absolutní propadák... Má to cenu vůbec číst dál? :(
Už jsem nevěřila, že by mě knížka mohla takhle dostat, pohltit, přenést do jiného světa. Děkuju.
Rychlost čtení cca 100 stránek za hodinu.
Co ve mně zůstalo? Šok, zmar, nevěřícnost, bezmocný vztek a lítost - takhle to skončit přece nemělo!!
Jestli bude další díl, nenapadá mě žádná možnost, jak by to mohlo skončit "dobře". A strašně mě mrzí, že si pokračování nemůžu přečíst hned, mělo by to naprosto jiné grády než třeba po roce dvou. :-(
Diabolik pro mě byla jedna z nejlepších knih, které jsem loni přečetla. Přesto jsem druhý díl odkládala a teď už vím proč. Po dolouskání Krvavého Impéria jsem měla hrozný vztek. Zároveň jsem si však tak trochu připadala jako pokrytec. Protože může člověk kritizovat knihu jen na základě toho, že se mu nelíbilo, co se v ní dělo? Zatímco v případě prvního dílu jsem byla několikrát vyloženě ohromená, u pokračování prostě jen zděšená. Dějí se v něm hrozné věci, a když už si myslíte, že to nemůže být horší, přijde ještě něco příšernějšího. A potom znovu a znovu. Znovu. A znovu. Co je ale podle mě rozhodně opodstatněné, je můj vztek na hlavní hrdinku. Zatímco v prvním díle je představena jako diabolik, prakticky stroj, za půlkou dvojky máte pocit, že ji snad někdo vyměnil. Vymyl mozek. Chová se hůř než poblázněná pubertačka a mně se stýskalo po té protagonistce z prvního dílu. Nejsem jediná, kdo tvrdí, že u jedničky to mělo skončit. Ale opravdu mělo.
Překombinované. Příliš mnoho zvratů, příliš mnoho lhaní a až nehezké množství vraždění. Nečekané věci jsou nutné a mám je ráda, ale tady to autorka trochu přeháněla. Věděla jsem, že příběh s každou otočenou stránkou získá úplně jiný směr a to mě nebavilo. Nebylo se na co tešit, protože víte, že se to stejně nestane, přijde další zvrat.
Postavy jsou jen vláčené lhaním a pletichařením ostatních a nemohou se projevit. Charaktery postav byly utlumené událostmi a to mi chybělo.
Tak o téhle knížce můžu říct jediné... Nikdy jsem nečetla knihu, která by mě dokázala překvapit v každé kapitole. Ve chvíli, kdy si v hlavě člověk vykreslí, co by se mohlo dít dál, spisovatelka mu jeho představu rozdube na tisíc kousíčků.
Kniha je určitě zajímavá a co se mi na ní líbí nejvíce, je tam hodně zvratů a odhalených tajemství a ten konec, to jsem opravdu nečekala. Hlavní hrdinka je velmi simpatycká. Doporučuji.
Krvavé Impérium
už pri čítaní prvej časti som vedela, že toto nebude obyčajný príbeh, proste typické ona a on, zamilujú sa, niečo ako "povstanie" a následne ovládnutie trónu a život ide šťastne ďalej, nie, tak takto tento príbeh nepokračuje obaja si svoje šťastie /ktoré možno aj vidia inak/ musia vybojovať a ich konanie nemá vždy šťastné vyústenie
autorka to zamotáva jedna radosť, Diabolik Nemesis - tak tá je jasná, u nej presne viete, na čom ste .... no Tyrus - pri tých zvratoch, ktoré autorka stále nastoľuje, neviem, čo od neho čakať, čo vlastne len hrá a čo je pravda, aký vlastne je a o čo mu ide ... jasné, o kráľovstvo, to viete, ale za akú cenu .... no v tomto to autorka rozohrala parádne
mne sa to páčilo, aj napriek tomu, kam príbeh smeruje a že to asi neskončí "a žili šťastne" ... alebo, možno aj hej ? som z chovania tých postáv fakt dopletená ... teraz už len čakať na tretí diel, ktorý asi nebude preložený ....