Za recenzní výtisk v rámci spolupráce děkuji nakladatelství Host
Fabiolu vychovaly jeptišky poté, co ji v nalezly v krabici od bot na prahu kláštera. Fabiola byla vzpurná a svéhlavá, a její vášní se staly právě boty a tango. A když už se s jejím životním stylem jeptišky smířily, přišla na svět její dcera Lita...
U téhle knihy mě upoutala napřed obálka, pak anotace. Jelikož jsem předchozí autorčinu knihu nečetla, moc jsem netušila co mám čekat, a tak jsem se do ní pouštěla s velkou opatrností. Ovšem nechala jsem se unést příběhem tak, že jsem knihu skoro nedokázala odložit.
Kočovný biograf pana Saita je naprosto úchvatný román plný rytmu, života, lásky i odříkání, a také neuvěřitelných zážitků. I když jsem to nečekala, je napsaný s takovou lehkostí, že se vám prostě z příběhu nechce odejít a jen doslova hltáte stránky v očekávání, co se bude dít dál.
Příběh vypráví Lita, Fabiolina dcera, která také vyrostla v klášteře, nejvíc však toužila po společných chvílích s matkou a chtěla poznat svého otce. Jeptiškám dávala zabrat, protože byla velmi živé dítě s poměrně dost bujnou fantazií. A tak to, čeho se jí momentálně nedostávalo, si prostě vymyslela. Jenže pak přišlo mnoho změn a Fabiola i dcerou musely Buenos Aires opustit.
Kočovný biograf pana Saita je plný nádherných slov i okamžiků, jsou tu i smutné, až dramatické chvíle, při kterých vám zatrne, ale také se objevují naprosto nečekané vtipné momenty, které opravdu velmi pobaví.
Je to příběh o životě se vším, co k němu patří a já vám k tomu mohu říct jen jediné: přečtěte si to, bude se vám to moc líbit!
P.S.: běžně knihy nesrovnávám, ale tentokrát mi to nedá – příběh mi připomněl Čokoládu od J. Harris. Mají pár společných prvků, ale hlavně jsou obě knihy neskutečně plné chuti do života.
Kočovný biograf pana Saita Annette Bjergfeldt
O neposedných střevících na tango, životních úletech a lásce ve všech jejích podobách Když na práh kláštera v Buenos Aires někdo odloží krabici od bot s nemluvnětem, jeptišky dají holčičce jméno Fabiola. U vzpurné Fabioly se b... více