KOLIK BAREV MÁ ŠTĚSTÍ

recenze

129/2024
KOLIK BAREV MÁ ŠTĚSTÍ
PHYLLIDA SHRIMPTON
Nakl. METAFORA
Rok vydání 2024
336 stran

Algernon, Helena, Anna. Tři generace, tři příběhy, tři osudy, tři úhly pohledu. To vše vám přinese kniha s touto nádhernou obálkou.

Před 16 lety Helena odešla z rodičovského domu za hodně vyhrocené situace. Nyní se vrací již ruku v ruce se svou patnáctiletou dcerou. Nechtěla to, nebylo to v plánu. Ale když se rozejdete s přítelem, nemáte kde bydlet, nemáte práci, jste ve finále rádi, že se máte kam vrátit.

Pro téměř stoletého Algernona je příchod dcery a vnučky obrovskou změnou a vykolejením z jeho zajetých pořádků.

Helena musí vybudovat nový život pro sebe a svou dceru a zároveň se pokusit udobřit se svým otcem.

15letá Anna byla vždy sluníčko, zářila barvami, milovala život, svou školu a své kamarády. Najednou se ocitla v cizím městě, poprvé v životě vidí svého dědečka a čeká ji uprostřed školního roku nástup na novou školu, který bohužel nebude nijak jednoduchý.

My tak sledujeme sžívání se spolu navzájem a všechny změny, které to obnáší, zároveň se před námi otevírá i minulost Algernona, jeho dětství nebylo vůbec veselé, postupně se dozvídáme, proč je takový, jaký je.

Krásná kniha to byla. Mezigenerační příběh, ve kterém jsou skvěle popsány vztahy v rodině, jak každý vnímá danou situaci úplně jinak, důležitost komunikace nevyjímaje.

Algernon byl miláček, sice působí jako starý morous, což do jisté míry také je, žije si ve svém starém světě a tomu novému už pranic nerozumí. Díky tomu tak vznikají mnohdy velice úsměvné situace.

Je to příběh, který vás pohladí a zároveň donutí k zamyšlení. Plyne pomalu, ale nudit vás nebude. Věřím tomu, že si všechny tři hlavní protagonisty zamilujete tak, jako jsem si je zamilovala já. (SRPEN 2024)

Poklidný život osamělého devadesátníka Algernona se ze dne na den obrátí vzhůru nohama, když u něj najde dočasné útočiště jeho dcera Helena, s níž se před lety rozešel ve zlém, a skoro šestnáctiletá vnučka Anna, kterou vidí poprvé... více

Komentáře (0)