Kouzla rodu Thornů aneb Veleknihovny s živými knihami

recenze

U které knihy nutně potřebujete další díl, ale víte, že se ho asi nedočkáte?

Tahle knížka byla v mé top pětce na očekávání letošního roku. A nespletla jsem se. Teda vlastně spletla…

Protože jsem se těšila, že když je to standalone, budu mít po dočtení takový příjemný pocit, jako když dočtete sérii – pohladíte knížku, zamyslíte se, jak to všechno dobře dopadlo, jak je všechno uzavřené, a usmíváte se. Tak v tom jsem spletla – nejsem spokojená s tím, že je to konec – CHCI VÍC :D.
Chci víc Silase, Nathaniela a Elizabeth – přesně v tomhle pořadí. Silas byl postava, která celému příběhu dodala punc něčeho nového a obrovskou šťávu. Naproti tomu Nathaniel naprosto uspokojil mou touhu po pohledném, sarkastickém a mocném čaroději, který ale potřebuje pomoct s něčím, co si sám neuvědomuje. A Elizabethin vývoj byl perfektní. Jak to dokázala autorka v tak malém rozsahu stran? Byl jemný, postupný, ale na konci byla Elizabeth někdo úplně jiný než na začátku.
Prostředí knihoven je za mě největší plus celé knihy. Ta atmosféra byla téměř hmatatelná a moc jsem si ji užila. Mystické grimoáry mi někdy nahnaly husí kůži. Přesto knize nechyběl ani vtip. Dialogy byly humorné a jednoduše skvělé.
Jediné, co jsem v knize postrádala, bylo víc informací o magickém systému.

Obálka a grafika: Obálka je vážně skvělá. Nemám ráda postavy na knihách, ale tady to sedí dobře a to zelené pozadí s kontrastním mečem se povedlo.

Verdikt: Rozhodně tuhle knížku nemůžete minout. Romantiky tak moc není, ale přesto mi to stačilo. Napětí, akce a skvělý humor. Když ne kvůli tomu všemu, tak kvůli skvělým postavám. Plný počet hvězd.

Strhující fantasy, ve které knihy žijí vlastním životem a mohou i zabíjet. Elisabeth vyrůstala v jedné z austermérských veleknihoven. Od malička procházela kolem spoutaných grimoárů – kouzelných knih, které se po osvobození změ... více

Komentáře (0)