Krmě čtenáře aneb o jídle a nejenom o něm

recenze

Krmě čtenáře aneb o jídle a nejenom o něm

Autoři: Mons Kallentoft vs. Muriel Barberyová
Díla: Food Junkie- Posedlý jídlem vs. Pochoutka
Žánr: Autobiografický román na pomezí beletrie a literatury faktu vs. gastronomický román
Nakladatelství: Host

Jídlo i kniha přináší lidstvu potěšení. Pokud chcete zasytit a potěšit svůj čtenářský apetit neváhejte sáhnout třeba po dílech výše zmíněných. Nicméně zda li chcete číst tu lepší z nich tak se třeba inspirujte tímto knižním duelem.

Food Junkie- Posedlý jídlem

Mons Kallentoft je čtenářům znám jako autor výborných detektivek, ale on je to i gastrozávislák a člen poroty, která vybírá padesátku nejlepších restaurací na světě. V této knize vzpomíná na vybrané delikatesy a okamžiky s nimi spjaté. Představuje nám také nejvyhlášenější restaurace. Postupem času se z knihy stává i milostný román, vyprávěním o přežití a hledáním domova či pevného bodu v životě.

Pro autora není jídlo jen jídlo, jen nutnost k přežití. Pro něj je to život, životní styl a něco čemu je naprosto oddaný a na knize je to znát. Jídlo je zde popisováno s opravdovou vášní, potěšením a zápalem. Rozhodně nechybí exkluzivní pokrmy typu žraločí ploutve, filet mignon, ryba Fugu, plátky zlata atd. Oceňuji, že se skrz gastronomii podíváme skoro po celém světě. Chybí tu vlastně jen Afrika. Kallentoft opět skvěle vykresluje prostředí a to přidává další plusové body této knize. Líbilo se mi i propašovaní autora tolik známého motivu promlouvání mrtvé duše i do tohoto díla. Chválím, že autor dokázal v knize místy i pobavit. Kniha však není jen o jídle, ale i milostným románem, vyprávěním o přežití a hledáním domova či pevného bodu v životě. I tuto složku zvládl spisovatel sepsat skvěle. V díle se objevují silné okamžiky, kupříkladu když se dozvídáme, že jeho matku v dětství osahával její strýc. Dále bych zde mohl napsat i dostávání se z otravy krve, či podezření na synovo krvácení do mozku. I díky těmto věcem je Food Junkie- Posedlý jídlem tak skvělou knihou, kterou budete mít rychle přečtenou, jelikož má jen 264 stran.

Pan autor pro mě tímto dílem dokázal, že neumí psát jen detektivky, ale je obecně skvělý vypravěč a člověk co umí psát. Toto dílo jsem pak ve své recenzi ohodnotil 100 %. Stejně tak jak z dobrého jídla budete mít plné břicho, tak po přečtení knihy budete mít plně nový a krásný čtenářský zážitek.

Pochoutka

Pochoutka je o vzpomínání kulinářského kritika, který ví, že zítra zemře. Na prahu smrti hledá chuť, která mu vězí hluboko v srdci, chuť pocházející z jeho dětství nebo dospívání a má větší cenu než všechny gurmánské hostiny, jichž se kdy účastnil. Tudíž vzpomíná, ale tu chuť stále nenachází.

Bohužel tuto knihu moc chválit nebudu. Prvotní problém u mě napsal při postavách. K onomu kulinářskému kritikovi jsem si nedokázal najít cestu, porozumění a může to znít hnusně, ale vlastně mně jeho následná smrt byla fuk a to ne jen proto, že jeho smrt byla jasným faktem. Ostatní postavy se v knize objevovali velice ledabyle a mnohdy jsem měl pocit, že i vcelku zbytečně a akorát se kvůli nim děj víc a víc zamotával. Samotné vzpomínání na jídlo bylo mnohdy až moc intenzivní a v určitých částech až moc zdlouhavé či snad i prazvláštní. Jmenovitě kupříkladu pojednání na tři stránky o tom jak je úžasný marocký chléb kesra. Zklamal mě i závěr knihy, k němuž jsem se rychle pročetl (kniha má jen 128 stran). Kulinářský kritik si jakoby zčistajasna na onu hledanou chuť vzpomene, ale žádné no páni, wow či hlubší pocit to ve vás nevyvolá. Dále jsem s dějem měl problém v tom, že autorka vyučuje filozofii a tu do děje bohužel mnohdy vecpala až moc a pro mě i nepochopitelnými obraty. U této knihy se mi pak líbilo, že nese jakési poselství a nutí vás přemýšlet či vzpomínat. Přemýšlet jaká chuť by to byla u vás a vzpomínat na zážitky spjaté s jídlem. Jinak jsem z ní však byl zklamaný a i proto jsem jí ve své recenzi udělil jen 40 %. Pochoutka je kniha se skvělou myšlenkou, ale špatným celkovým zpracováním.

Suma sumárum

Obě dvě knihy mají zajímavý námět a jsou si obsahem hodně podobné. Rozchází se však ve své kvalitě. Za sebe rozhodně doporučuji Food Junkie- Posedlým jídlem. Zde si k postávám spíše vytvoříte nějaký vztah, najdete zde silnější motivy a děj mi zde přijde celkově propracovanější.

Autobiograficky laděná literatura faktu o autorově vášni číslo jedna (kromě psaní) — o jídle a gastronomických zážitcích. Tato vášeň přivedla Kallentofta až mezi členy poroty, která vybírá padesátku nejlepších restaurací na světě.... více

Komentáře (0)