Láska jako od Shakespeara

recenze

Prázdniny za trest (2022) / honeybee

„S omluvným úsměvem jsem popadla svůj napěchovaný kufr a při výstupu z vlaku se o něj div nepřerazila. Někde v dálce zahřmělo, do obličeje mě uhodil studený vítr a poslední zbytky snu o Giuliovi, koktejlech a mořských vlnách byly definitivně pryč. No bezva. To nám ty prázdniny hezky začínají!“

Mé první setkání s autorčinou tvorbou proběhlo před téměř dvěma lety nad stránkami knihy Kde končí nebe. Již tehdy autorka vzbudila můj zájem a těšila jsem se na její další knihu. Nyní jí u nakladatelství Alpress v edici Klokan vyšel dívčí román Prázdniny za trest. Ačkoliv již dávno nejsem cílovou skupinou, jíž je kniha určena především, s chutí jsem si přečetla tuto letní romantickou oddechovku, která mě přenesla do dob, kdy mně bylo krásných sedmnáct tak jako je hlavní hrdince.

Měly to být ty nejlepší prázdniny, které odstartuje dokonalá dovolená u moře s nejlepší kamarádkou, jenže to by Anička či Annie, jak jí její kamarádi říkají, nesměla mít vroubek, kvůli kterému nakonec zamíří vlakem do jižních Čech k otci, který ji chce mít tak trochu pod kontrolou. A tím odstartuje její nové dobrodružství, naprosto jiné, než jaké si představovala. Čekají na ni noví kamarádi, nové zážitky a také láska. Zároveň ale ožívá minulost, i když tentokrát v nových souvislostech, kterým kdysi nemohla rozumět. Odpustí Annie svému otci, že od nich odešel? Najde si cestu k jeho nové rodině? Poslechne hlas svého srdce? Sice ještě není léto, ale pokud si chcete vyvolat atmosféru horkých letních dní a čas romantických lásek, tak tento příběh bude velmi osvěžující připomínkou.

„No tak proč mi najednou buší srdce až v krku, když se na toho cizího kluka dívám? Proč jsem celá rudá a nedokážu se ani pohnout? A proč on ze mě pořád nespouští oči…?“

Autorka napsala velmi čtivý, svěží, místy vtipný, ale také napínavý příběh. A ačkoliv pro mě byl občas děj předvídatelný, je v knize i mnoho nečekaných zvratů. A kdybych měla zlozvyk nervozitou kousat si nehty, tak věřím, že po dočtení knihy bych neměla, co si nalakovat. Závěr je naprosto strhující sled událostí, v nichž nám autorka zadrnká na romantickou strunu ještě více a my div nebudeme utírat slzy dojetí. Je to zkrátka příběh pro dospívající dívky, v němž nic nechybí a který se dle mého může postavit po bok úspěšných dívčích románů z pera Lenky Lanczové.

Líbil se mi také vývoj postav, především hlavní hrdinky Annie, která pomalu opouští svůj prvotní vzdor a přehodnocuje také svůj pohled na otce, a nejen na něho. Touží po lásce, zamiluje se na první pohled a v její mysli se probudí nejrůznější představy, jak už to v tomto věku bývá. Ale i v této oblasti čeká Aničku mnoho zvratů. V knize najdeme nejen kladné postavy, ale i záporáky, kterým je lepší se vyhnout obloukem.

„Ty Annie… říkám si, jestli bys třeba…“ začal rozpačitě koktat a já cítila, že na mě jdou mdloby, „…jestli by ti nepomohlo, kdybychom si spolu ten scénář… no…“ Uhnul pohledem. „Nešla by ses večer projít?“
A moje zuřivě bušící srdce se v tu ránu zastavilo.“

Příběh autorka zasadila do fiktivní vesničky v jižních Čechách, nad níž stojí hrad Lansberk, který je také dílem autorčiny fantasie, stejně jako pověst, která se k němu váže a kterou se rozhodli ztvárnit mladí amatérští herci. Tento autorčin nápad je takovou nitkou celého příběhu, která se odvíjí zdánlivě na pozadí, ale dodává celému příběhu další podstatný romantický rozměr a je velmi spjata s hlavní postavou.

Knihu bych doporučila všem dospívajícím slečnám, které ho budou číst se stejným zapálením jako starší ročníky četly již zmiňovanou Lenku Lanczovou a jimž bude hlavní hrdinka velmi blízká. Ale věřím, že příběh si s chutí přečtou i ženy, co už jim -náct dávno není, ale rády se do té doby přenesou nad stránkami knihy. Není to pouze příběh o prvních láskách, ale také o rodinných vztazích, přátelství, důvěře i hledání svého místa v životě.

„Najednou si uvědomíme, že jsme dávno přestali tancovat. Že stojíme uprostřed parketu a že už vůbec na ničem nezáleží. Jenom na tom, aby ta chvíle trvala navždycky. Aby mě dál držel v náruči a líbal, pořád a pořád líbal… ano, přesně takhle…“

Děkuji autorce Petře Langové, že jsem se alespoň v myšlenkách mohla na chvíli vrátit do svých mladých let, kdy mi mé starosti, které se zpětně jeví jako malicherné, připadaly stejně tak velké, jako jsou pro mě ty současné.

Namísto vysněné dovolené u moře čeká sedmnáctiletou Annie nedobrovolný pobyt s otcem a jeho novou rodinou v zapadlé jihočeské vesnici. Když se ale Annie seznámí s místní partou amatérských herců, a dokonce se zamiluje do hereckého... více

Komentáře (0)