Láska, otroctví, předsudky vůči barvě pleti, lidská krutost a prokletý tanzanit...

recenze

Prokletý tanzanit (2017) / veronika0382

Silný příběh, který zamává s vašimi city!

„Člověk vždy zůstane to nejkrutější zvíře ze všech.“

WAW! Tak tohle byla po dlouhé době kniha, která mě nenechala jít spát, dokud jsem jí nepřečetla. Hltala jsem stránku po stránce, říkala si ještě kousíček, až mi nakonec zbývalo jen dvacet stran a ty jsem prostě musela dočíst. Ve dvě ráno jsem knihu zaklapla a přemýšlela. Hlavou mi běhalo něco jako: „Tak to byl opravdu mazec, jak to ta Monika dělá? No prostě umí skvěle psát, protože tohle byla jízda. Příběh se četl úplně sám .“


Než začnu psát děj knihy, ráda bych připomněla, že Prokletý tanzanit je přímé pokračování prvního dílu Nesmíš mě milovat – Barvy lásky, na ní mám také recenzi zde.

Děj navazuje přesně tam, kde první díl skončil. Prolínají se zde opět dvě časové linie.

Ashanti – otrokyně z africké země Kongo, kterou zachránil její pán Arthur před znásilněním a možná i smrtí a odvezl ji s sebou do Belgie, ke své rodině, kde jim má dvanáctiletá Ashanti pomáhat v domácnosti. Když ale do domu po nějaké době vtrhnou exekutoři, snaží se zabavit vše, co Arthurova rodina vlastní, včetně otroků. Ashanti je prodána do nevěstince, kde se draží její panenství. Jak to s mladou míšenkou dopadne? Co se bude dít dál, když v Evropě začíná první světová válka? Uvidí se ještě někdy s Arthurem? Bude vůbec někdy ve svém životě šťastná?

Sandy de Vos miluje saudského korunního prince a on ji. Chtěl se kvůli ní vzdát trůnu, ale to nemohla Sandy dopustit. Jejich láska jim není souzená. Rashid to nehodlá vzdát, najme Sandy na další práci – najít mu ztracený tanzanit, který si přál jeho otec na smrtelné posteli. Ví, že je to v podstatě nemožné, ale možná právě proto to chce. Budou spolu trávit více času. Cesty je zavedou do Turecka, poté do Nepálu, kde je zastihne veliké zemětřesení. Najednou si Sandy začne uvědomovat, když je zavalená sutinami a Rashidovi jde o život, že možná příběh Ashanti bude mít něco společného i s ní a jejím milovaným…

Krátce po dvanácté Viktorie vyslovila jméno mého prvního zákazníka. Vyzvala ho k uplatnění práva, nechat si moje panenství ukázat a dosvědčit lékařem. Potom ho provázela do jiné místnosti, kde ho žádala, aby uhradil sumu, kterou sám nabídl. (…) Potácel se z jedné strany na druhou. S tímto nechutným chlapem se mám teď vyspat? Droga působila zvláštně, ale přece jen začínala působit. Otupila moje city. Smířila jsem se se svým osudem. (…) Zdolat schody s opilým chlapem byla strašná patálie. Obě jsme ho musely podpírat.

Příběhy silných a odvážných dívek mi přirostly k srdci, stejně jako milá autorka Monika Wurm, která si vás svým psaním získá hned po prvních řádcích, a vy nebudete chtít přestat číst. Vyprávění má vlastně úplně vše. Je napínavé, smyslné, nabité erotikou, ale také plné zla, násilí a krutosti lidí, kteří neberou ohledy na druhé nebo trpí předsudky vůči barvě pleti. Opět se dozvíte něco o otrocích a pozici černochů ve společnosti před a během první světové války.

Román je o lásce tak silné, že překoná mnohá úskalí a překážky. Tolik let, které jim nepřály. Tolik smutku, nenávisti a zklamání… Příběh je také o obrovské touze člověka nevzdávat se a přežít i v těch nejkrutějších podmínkách.

Závěr a celkové zpracování je perfektní a fascinující. Kruh se nečekaně a neuvěřitelně uzavře a příběhy z minulosti a přítomnosti se propojí. Vše je propletené, provázané a geniálně promyšlené od samého počátku. Klobouk dolů milá Moniko, jsem hrdá na to, že se můžu řadit mezi Tvé přátele a moc se těším na Tvojí další knihu! 

Moc děkuji nakladatelství Brána a autorce Monice Wurm za recenzní výtisk.

---

Prokletý tanzanit Monika Wurm

Děj knihy je pokračováním úspěšného románu Nesmíš mě milovat – Barvy lásky. Historie nezůstane nikdy zapomenutá, ať už se jedná o tajemství saúdské královské rodiny nebo o vzpomínku na bezvýznamnou otrokyni – kdykoliv se může vrát... více

---

Komentáře (2)

Přidat komentář

---