Literární skvost aneb stanou se Veduty nejkrásnější knihou roku?

recenze

Veduty: Historická zobrazení měst českých zemí od nejstarších dob do poloviny 19. století (2024) 5 z 5 / JanH
Veduty: Historická zobrazení měst českých zemí od nejstarších dob do poloviny 19. století

Nechci se dělat chytřejším než jsem a po pravdě se přiznám, že název této knihy byl pro mne velkou neznámou. A tak jestliže už nyní vím, že „veduta je věcný, topograficky přesný malířský nebo grafický záznam například výseku krajiny s bočním pohledem na město, obvykle v širším zorném úhlu“, pak je to jen díky Wikipedii, kde jsem si tuto definici našel. Podobně se vyjadřuje i Jaroslav Klenovský, který své publikaci dal podtitul Historická zobrazení měst českých zemí od nejstarších dob do poloviny 19. století (kterýžto časový údaj svědčí o tom, že „doba vedut“ skončila s příchodem fotgrafie).

Ve stručném, ale informačně hutném úvodu nás autor seznamuje se vším podstatným, co je v souvislosti s fenoménem vedut dobré vědět a potom následují jednotlivé ukázky, seřazené podle abecedy (začíná se Bečovem nad Teplou a končí Žďárem nad Sázavou a Žluticemi). U každé jsou uvedeny základní údaje, tedy jméno tvůrce, technika, které bylo použito a rok vzniku díla, pro lepší orientaci je pak často zmíněna i světová strana, z níž bylo pořízeno či nějaká kuriozita. Nejvíce jsou pochopitelně zastoupena velká a významná města v čele s Prahou. Při prohlížení všech těch nádherných obrazů, kvašů, mědirytin a perokreseb člověk bezděčně pociťuje úctu k těm, kdo je vytvořili a poskytli nám tak možnost vidět dnes naše památná města tak, jak vypadala před dávnými věky...

Dá se říct, že všechny veduty jsou de facto uměleckými díly, přičemž o některých z nich to dle mého názoru platí dvojnásob. Myslím tím oleje na plátně (v knize se nachází řada jejich reprodukcí), u nichž se pro dávného malíře stal inspirací výhled na město či jeho část. Pokud bych měl být konkrétní (a také trochu patriotický), tak mne velmi zaujal obraz „mého“ Brna, na němž J. B. Spiess v roce 1675 namaloval celkový pohled na město, jemuž dominuje důmyslný systém hradeb. Právě díky němu před pouhými třiceti lety neúspěšně dobývali moravskou metropoli Švédové...

Práce na takovéto publikaci byla nejspíš hodně náročná, zvláště když uvážíme, že každou z položek musel autor někde (v archívech, muzeích, starých tiscích...) vyhledat a následně je všechny začlenit do kompatibilního celku. Povedlo se mu to dokonale!

Kniha Veduty – Historická zobrazení měst českých zemí od nejstarších dob do poloviny 19. století je fascinujícím a troufám si říct, že i unikátním literárním počinem a určitě se stane ozdobou domácí knihovny každého, kdo si ji pořídí. Nakladatelství Grada má s vydáváním publikací tohoto druhu dlouholeté zkušenosti (vzpomeňme jen na žánrově podobný pětidílný projekt Pavla Černého Praha neznámá) a i tentokrát odvedlo skvělou práci. Chtěl bych poděkovat paní Kristýně Bílé za poskytnutí recenzního výtisku a vyjádřit přesvědčení, že si kniha získá mnoho nadšených obdivovatelů!


Veduty: Historická zobrazení měst českých zemí od nejstarších dob do poloviny 19. století Veduty: Historická zobrazení měst českých zemí od nejstarších dob do poloviny 19. století Jaroslav Klenovský

Veduta je pohled na město, jeho část nebo výsek krajiny se stavbami zachycený výtvarnými prostředky. Záměrem této publikace není představit jejich úplný soupis, ale předvést reprezentativní spektrum toho nejzajímavějšího z dané pr... více


Komentáře (0)

Přidat komentář