Luciana Klobušovská / recenze

recenze

Trnová koruna nejsou zuby (2015) / Lumír Hayer

J I N Ý

Tak, jako krok
těžkostí duní s ozvěnou,
tak stejně piruety slov točí se až k ptačím křídlům co vzlétnou. Výrazy hrubé až do svlečení se zcela do naha, stejně jako střet šavlí, mečů a snad i bomb chtějí nad protivníky zpívat o vítězstvích.

Bojuje se svým já,

s celou tou armádou,

tedy sám se sebou.

Kéž je tomu tak.

Krev vysávána bude dál, ačkoliv nejde o zuby upíra, přesto krev více než šlechetností je modrá. Kde bere se ta jistota, že dál budou obraty básníka brojit proti všemu, co pro naši dobu mylně se nazývá morálka?

Výraz umělce mistrně v nás škobrtá. Jiskření zbraní a jejich ozvěna, co u
stejnorodých duší se mnohočetně rozléhá.

Trn nejeden z Koruny neo dekadentního básníka, nás hledající, více než
zraňuje, drásá. Je třeba pustit žilou, šaty strhat, aby byl každý JINÝ
čistotou citů do náruče lásky, porozumění přijat?

Obrazy nálad v tak osobitých tvarech, barvách mají stejný úkol, stejný
důvod, význam.

Neoznačujme utopií vizi, že díky K.M.Hodáčkovi nebude třeba u zdi nářků ani
postávat.

Někteří ze čtenářů nestráví taková sousta. Z počátku a nejen v den křtu již
čtvrté z knih vydaných vydavatelstvím Kampe
po přečtení prvých stránek knihu málem odkládá. Tak i já. Posléze ale ani
nepostřehnu u kolikáté z očíslovaných listů bez dechu
hltám. Nejsou zuby? Proto jsem až dávivá?
Ani mi nepřijde, že jádro pudla, není-li podáváno na zlatém podnose ,se
přečasto odmítá. Odkládá. Útroby rozmělňují, možná až na jednotlivé litery
podávanou potravu. Stravují. Je JINÝ, kdo pozná hlubší význam. Proto nám,
čtenářům přeji pobuřující druh tvorby nezavrhovat, byla by to hlavně naše
škoda. A věřte, skvost je obsah, proto obohaťte se, čtěte dál!

K.M.Hodáček
v předmluvě k mé bás.sbírce poznamenává, že můj svět se nemění. Mé výrazy
jsou jiné, možná zastaralé, a protože se učíme stále a pořád, přijímám jeho
poznámku a z jeho mladého světa ráda to, co považuji za
hodnotné.
Přijímám!


Kamil Marcel Hodáček, Trnová koruna nejsou zuby, 2015, nakl. KAMPE, 141s.

Hodáček V Trnové koruně nastavil lopaty svých tvůrčích mlýnů mocnému proudění, je zběsilé a točí se z něj hlava, zvedá se žaludek, zvláště drtí-li v nich střelný prach obratů jako „šukatelná vzdálenost“, „kostelní zvony plivly si ... více

Komentáře (0)