Manželé odvedle

recenze

Lidé jsou schopni téměř všeho.

Anne a Marco jsou mladí manželé, kteří mají šestiměsíční miminko. Jejich vztah prochází další zkouškou, Anne totiž trápí poporodní deprese a manžel ji už moc nezajímá, hlavní je přeci malá Cora.

Jejich sousedé, Cyntia a Graham jsou nezávislí a bezdětní. Kdysi se s Anne a Marcem hodně stýkali, byli z nich ukázkoví sousedé a báječní přátelé. To bylo ovšem do chvíle než se narodila malá Cora. Jaké by to asi bylo trávit spolu čas jako dříve ? A tak Anne a Marca pozvou na oslavu Grahamových narozenin, která se bude konat pouze pro dospělé, žádné děti.

Marco s Anne nakonec souhlasí. Po tom, co jim nečekaně odřekne slečna na hlídání by však raději zůstala s malou Corou doma. Nakonec je ovšem Marcem přesvědčena, že se nemůže nic stát a Coru budou chodit co půl hodiny kontrolovat. A tak oba manželé odchází na dohodnutý večírek s dětskou chůvičkou v ruce.

Co půl hodiny se v kontrolování malé Cory oba střídají. Později začne být Anne unavená a podrážděná, vždyť její kamarádka drze flirtuje s jejím manželem, kterému to vůbec nevadí a ona sama akorát sedí s Grahamem a vedou zdvořilostní konverzaci. Přemluví proto Marca a vydávají se společně domů.

Při příchodu ke vchodovým dveřím se ale zarazí. Jsou otevřené a ona si je jistá, že je zavírala ! Vběhnou proto domů, postýlka je prázdná. Společně probíhají celý dům, ale po Coře ani stopy, okamžitě proto volají na policii.

...Anne cítí svůj výkřik uvnitř hlavy, i jak se odráží od stěn – ten křik je všude. Potom zmlkne a stojí před prázdnou postýlkou strnule, s rukou na ústech. Marco šátrá po vypínači.
Oba zírají na prázdnou postýlku, kde má správně být jejich miminko. Není možné, aby tam nebylo. Cora se v žádném případě nemohla z postýlky dostat sama. Je jí sotva půl roku...

Jejich dům se po příjezdu policie okamžitě mění na místo činu. Technici prohledávající každičký kout a hledají jakékoliv stopy. Přes okna zuřivě blikají policejní majáky a Anne s Marcem jsou v šoku. Jejich nejhorší noční můra právě začala.

❀

Manželé odvedle - tuto knihu musel zaregistrovat nejspíš každý, kdo se alespoň trochu pohybuje na internetu. Ani já jsem neodolala reklamní kampani, která kolem této knihy koluje. Pojďme se tedy podívat, jak se mi kniha líbila.

Obálka knihy je skvělá. Výhled z oroseného okna přímo na sousedovic dům, díky odrazům vyvedený do krásné, modrozelené barvy, spolu s názvem knihy v dominantní bílé barvě. Na knize je také placka světového bestselleru.
V knize je celkem 37 samostatných kapitol, které jsou spíše kratší a nechybí v ní ani autorčino poděkování.

Kniha by se dala klasifikovat jako psychothriller, s ne až tak originální zápletkou. Nicméně jedná se o více než slušný kousek, který si k sobě čtenáře doslova připoutá. Napětí se v jednotlivých kapitolách pozvolna stupňuje, až vyvrcholí v nečekaný, ale naprosto strhující závěr.

Velkým plusem jsou kapitoly, které jsou psané svižně a lehce. Navíc jsou spíše kratší a každá kapitola končí nějakým zvratem, takže je čtenář donucen pokračovat ve čtení. Díky své čtivosti a napětí, se jedná o knihu, kterou čtenář slupne jako malinu a bude mu smutno, že už má tento dramatický příběh za sebou.

Anne a Marco jsou oba vlastně nešťastní lidé i přes to, že mají doma malé miminko. Anne trpí poporodní depresí, díky které ji nic moc nezajímá, připadá si nehezká a tlustá. Marco má zase problémy ve své firmě, která jde pomalu ke dnu a on už nemá další finanční injekci. Navíc bojuje proti tchánovi a tchyni, kteří jej nemají zrovna v lásce.
Zajít se proto pobavit k sousedům vypadá ze začátku jako dobrý nápad, oba dva se odreagují a všechno bude na chvíli zase jako dříve. Později se ovšem ukáže, že to nebyl zrovna nejšťastnější nápad.

Musím říct, že autorka je opravdu kouzelnice. Podařilo se jí vytvořit naprosto dechberoucí příběh, kde není nic tak, jak vypadá. Lži, to je přesně to, oč v celé knize běží. Všechny postavy mají nějaké tajemství, všechny postavy lžou, až se práší. Když už má čtenář bezpečný tip na pachatele, tak se vzápětí dozví, že je vedle, jak ta jedle.

Za zmínku určitě stojí také fakt, že se některé informace v knize opakují. Myslím si, že čtenář je povětšinou inteligentní tvor, kterému netřeba některá fakta opakovat v průběhu pár stran.

Knihu určitě doporučím každému milovníkovi psychothrillerů, jedná se o povedený kousek v němž napětí pomalu narůstá a vyústí v opravdu nečekaný závěr. Kniha se díky stylu, jakým je napsána čte doslova jedním dechem a já jsem velice ráda, že jsem se do čtení této pecky pustila.

Vaše sousedka nechce, abyste vzali své šestiměsíční dítě na slavnostní večeři. Nic osobního, ale rušilo by pláčem. Váš manžel prohlásí, že to nevadí. Bydlíme přece hned vedle. Zapneme dětskou chůvičku a každou půl hodinu ho přijde... více

Komentáře (0)