Anne a Marco Contiovi jsou pozváni na párty k sousedům, ale ti si nepřejí, aby s sebou vzali dítě, které pořád pláče. Anne s tím nejprve nesouhlasí, protože co by to byla za matku, kdyby nechala šestiměsíční holčičku doma samotnou, ale manžel ji nakonec přesvědčí. Zapnou dětskou chůvičku a každou půlhodinu ji přijdou zkontrolovat. Anne nakonec souhlasí s jeho návrhem, ale večírek si vůbec neužívá. Stále myslí na svou dcerku, která je doma sama. Její špatné náladě nepřispívá ani to, jak Cynthia, u níž se večírek koná, bezostyšně flirtuje s jejím manželem. Anne se cítí opile a přeje si už být doma. Marco ji přemlouvá, aby ještě chvíli zůstala. Když se konečně vrátí domů, Anne běží do dětského pokojíčku za Corou. Dojde k postýlce, nakloní se a zjistí, že je prázdná. Domem se ozve ohlušující řev. Cora zmizela. Okamžitě volají policii. Anna si vyčítá, že ji nechala samotnou a zároveň obviní Marca, že za to může on, když ji přesvědčil. Přijíždí detektiv Rasbach se svým týmem a rozjíždí se pátrání. Kdo by mohl stát za zmizením Cory?

Celý děj je vypravován poněkud stroze a úsečně, často pouze jednoduchými větami. Na to, že se jedná o tak závažné téma, jako je únos malého dítěte, bych se potřebovala více vcítit do hlavních hrdinů, zejména Anny. Na jednu stranu mi ji bylo líto, sama mám pětiměsíčního syna a takovou hrůzu si ani neumím představit. Ale na stranu druhou bych nikdy nenechala dítě doma samotné, byť se zapnutou chůvičkou a častou kontrolou. Bohužel stalo se a už to nejde zvrátit. Co předcházelo Cořině zmizení? Naposledy ji kontroloval Marco, který tvrdí, že pokojně spinkala v postýlce. Před Marcem kontrolovala Coru Anne. Tu z oné doby trápí výpadky paměti a nepamatuje si, zda byla Cora naživu. Je možné, že ji zabila Anne, tělíčko zakopala a Marco ji teď chrání? Detektiv Rasbach má svědka, který v čase 0.35, krátce po Marcově poslední kontrole, viděl odjíždět po zadní cestě od Contiových auto se zhasnutými světly. Případ se zamotává, každý má svá tajemství a jak uvádí přebal knihy "Nikdy nevíte, co se děje na opačné straně zdi".

Kniha se čte velmi svižně, děj odsýpá a čtenář otáčí jednu stránku za druhou a jelikož má pouhých 270 stran, přečtete ji velmi rychle. Děj je vypravován v er-formě, střídá se tak více vypravěčů. Forma byla vhodně zvolená, neboť čtenář se na řešený problém podívá z více pohledů a snáze se vcítí do pocitů vypravěče. Co mi však vadilo, byla výše zmíněná úsečnost a strohost vypravování. Celý děj nezachrání ani vypravěč - detektiv, který své teorie únosu omílal stále dokola, aby na konci řekl, že vlastně celou dobu věděl, jak byl únos proveden a kdo je za něj zodpovědný. Jediný důvod, proč jsem knihu dočetla až do konce, byl slibovaný šokující závěr, který se, jak už asi tušíte, nedostavil.

Co se týče obálky, ta je naprosto úžasná. Jen je škoda, že nepokračuje i na zadní stranu. Pod přebalem se skrývá klasická ničím nevynikající černobílá obálka.

Závěrem chci uvést, že se jedná o velmi průměrný thriller, který nemít tak masivní reklamu a nálepku "bestseller", by zapadl ve změti ostatních průměrných thrillerů. Na druhou stranu musím uvést, že se nejedná vyloženě o knižní odpad, ale také o nic, co by vynikalo či snad vyčnívalo nad ostatními podobnými tituly. Zápletka je sice zajímavá, ale určitě ne originální a autorka nepřichází s ničím novým. Přesto si kniha své čtenáře najde, takže bych ji vůbec nezatracovala. Manželé odvedle osloví především občasné čtenáře tohoto žánru. Pokud jsou totiž thrillery vaše krevní skupina a máte jich na kontě už hodně, tento vám přinese bohužel jen zklamání.

---

Manželé odvedle Shari Lapena

Vaše sousedka nechce, abyste vzali své šestiměsíční dítě na slavnostní večeři. Nic osobního, ale rušilo by pláčem. Váš manžel prohlásí, že to nevadí. Bydlíme přece hned vedle. Zapneme dětskou chůvičku a každou půl hodinu ho přijde... více

---

Komentáře (2)

Přidat komentář

---