Marie, velká bojovnice

recenze

Listen To My Heart: Moje láska k životu (2017) / knihamouder

Marie Fredriksson, švédská zpěvačka kapely Roxette se rozhodla, že se podělí s fanoušky o kus svého života. Pustila se do spolupráce se švédskou spisovatelkou Helenou von Zweigberk a tak vzniklo dojemné dílo Listen to my Heart: Moje láska k životu.
Po dobu dvou let Helen navštěvovala Marii. Usedala u kuchyňského stolu a nad čerstvě uvařenou kávou a voňavými skořicovými šneky poslouchala Mariiny vzpomínky, aby je pak mohla přenést na papír. Helen také doprovázela Roxette na posledním turné.

Vzpomínky nejsou řazeny chronologicky. Jde o popisované životní mezníky, tak jak se připomněly Marii. Vzpomínají i ostatní důležité osoby ve zpěvaččině životě, manžel a přátelé.

Lhala bych, kdybych tvrdila, že mě čtení knihy nechávalo chladnou. Stránky jsou nabité emocemi a já se kolikrát neubránila smutku a slzám. Helen knihu zpracovala velmi pěkně.

Dílo vyobrazuje Marii jako křehce vypadající ženu s neuvěřitelnou vnitřní sílou a odhodláním. Mariiny memoáry zavedou čtenáře až do dětství. Rodinu zpěvačky obklopovala chudoba, ale nikdy nechyběla láska a sounáležitost. Hudba, tanec a hraní na klavír doprovázely Marii již od útlého věku. Jako dítě prožívala mnoho radostí se sourozenci. Bohužel jsou některé vzpomínky i temné a stále příliš bolestné. Na ty Marie nevzpomíná moc ráda.

Nadané ženě se splnila vysněná pohádka. Stala se jednou z největších hudebních hvězd. Náhle ji obklopovalo vše, o čem kdy snila. Sama Marie připustila, že ji peníze v lecčem ovlivnily. Najednou si mohla dovolit koupit, co chtěla. Ráda utrácela za pěkné oblečení, nádherné kostýmy a úžasné boty.
Potkala milovaného muže, se kterým ztvrdila lásku manželským slibem. Narodily se jim dvě krásné a zdravé děti. Všichni byli šťastní. Až do onoho dne, kdy Marie upadla a poranila si hlavu. V nemocnici zazněl ošklivý verdikt – nádor na mozku. Nejen Marii, ale i celé rodině se změnil život ze dne na den.

Marie se se čtenářem dělí o všechno, co následovalo. Operace, léčba gama nožem, polykání velkého množství léků… Text je podbarven velmi silnými pocity. Čtenáři se rozprostřou stránky plné strachu, nejistoty, slz a hořkosti. Lékaři Marii zpočátku nedávali velkou šanci na přežití. Ta se však nevzdala a bojovala. Také kolem sebe měla (a stále má) pořádnou armádu, která ji v boji pomohla. Manžel se jí stal neskutečnou oporou, děti ji dovedly pokaždé zvednout náladu a vrátit úsměv na rty. I když přátel ubývalo, ti nejlepší zůstali. Také fanoušci na oblíbenou Marii nezapomínali a posílali písemnou formu podpory s krásnými kyticemi.

Naneštěstí má čtenář dovoleno nahlédnout i do temnějších šuplíků. Jeden z nich obsahuje lidské hyeny. Po překročení nemocničního prahu se rozeběhl hon na zveřejnění informací o zdravotním stavu švédské hvězdy. Novináři obtěžovali nejbližší rodinu, ostatní příbuzné, ale i přátele.
Nechyběli šarlatáni, ani lidé, kteří se dožadovali pozornosti nebo dokonce finanční podpory.

Marie nad svou nemocí vyhrála. Zůstaly však trvalé následky. Když si odmyslíme slavnou osobnost, zůstává člověk se závažným onemocněním. Kniha je zpověď nejen o nemoci, ale také o chování okolí k nemocnému. Někteří lidé nevědí, jak se k takovému člověku chovat a straní se ho, vyčleňují ho ze společnosti. Marii mnoho lidí pomohlo, ale díky následkům prodělané nemoci a léčby se cítila být sama. V těžkých časech ji nad vodou držely také její záliby, kam patří hudba a malování.

Tato silná žena se nevzdala a přes veškeré nezdary se vrátila ke své tvorbě a věrným fanouškům. Přes to v roce 2016 nastal čas ukončit veškerá vystoupení. Tělo již odmítalo zvládat stres z náročného koncertního života.

"Jak ji tam vidím sedět v zářivém bílém blejzru, uvědomím si náhle, že není jen úchvatnou zpěvačkou, nýbrž že se sama stala příběhem. Nikoliv jen příběhem vůle k životu, nýbrž i příběhem zranitelnosti a křehkosti. To je ona. Může se to stát každému. A nikdo se proto nemusí schovávat. Může svůj osud a svou bolest sdílet s ostatními. A publikum chce její příběh sdílet s ní. To je zřejmé."

Na začátku října proběhl v Praze v hard rockové kavárně křest autobiografie Marie Fredriksson. Knihu vydalo nakladatelství Omega (kniha je v originále vydaná ve švédském jazyce a zatím byla přeložena pouze do německého a českého jazyka).
Zmínku o vydané knize v České Republice i o samotné akci naleznete na Roxetteblogu nebo na facebookových stránkách Roxette.
Marie Fredriksson se stále věnuje hudbě. Na své narozeniny 30.května (59 let) zveřejnila videoklip s písní Alone Again ve stylu jazz a blues.

Na obálce knihy je vyobrazena černobílá fotografie Marie. Písmo a zadní strana je zdobena švédskými barvami.
Předsádky jsou potištěny černobílou Mariinou fotografií. Ta detailně zachycuje zpěvaččinu tvář. Na obličeji se odráží životní rýhy. Uhrančivé oči ukrývají lásku, smutek, odhodlání a především velkou bojovnost.
Publikace obsahuje barevné i černobílé fotografie.

Kniha představuje příjemné čtení. Je velmi pěkně zpracovaná.
O prvních úspěších zpěvačky před založením skupiny Roxette jsem neměla ani ponětí. Díky knize jsem se dostala k videoklipům MaMas Barn a mohla si poslechnout počáteční tvorbu umělkyně Marie.

,,Chci vám říct jen to důležité. Žádné kudrlinky. Prostě tak, jak to doopravdy bylo." ,,Chci vám vyprávět, jaké to je, když člověka zasáhne osud tak, jako zasáhl mě." Jako zpěvačka kapely Roxette dobyla Marie Fredriksson pód... více

Komentáře (0)