Mateřídouška plná vzpomínek

recenze

Příběh mateřídoušky (2024) / Kikina182

Když se Anna dozví o manželově zradě, odchází i s tříletým synem Filipem do Lomné ke své matce. Chce mít čas na urovnání myšlenek a přijít na to, jak vzniklou situaci řešit. A když už tam je, chce něco udělat s domkem, který zdědila po babičce Josefíně. Při obhlídce však narazí na pytlík s mateřídouškou, díky kterému se napojí na svou prababičku Věru a dozvídá se kousek po kousku její příběh.

Stejně jako v případě předchozích knih jsem se do příběhu okamžitě začetla. Autorka skvěle vyvážila a propojila obě dějové linie a nechyběl ani dostatek popisů, díky kterým jsem se dokázala vžít do příběhu a nasát atmosféru.

Pro obě dějové linie si autorka zvolila zajímavá témata, která skvěle zpracovala. V případě současnosti se jednalo především o manželské problémy, ale také o to, jak sloučit roli matky a ženy, aniž by jedna byla upozaděná.

V minulosti se autorka věnovala především problému utlačování Čechů v Lomné a válce. U téhle části mi však vadilo občasné přeskakování mezi vzpomínkami a shrnutí určitých částí do krátkého úseku, který nedokázal odrazit všechny ty emoce, které byly patrné na zbytku příběhu.

Minulost a současnost je vlastně propojena díky magickému prvku, což se mi moc líbí. Podobně jako v autorčině knize Příběh akvamarínu je to špetka nadpřirozena v jinak reálné knize, kterou si ale zatvrzelí realisté můžou klidně vyložit jako halucinace.

V knize tedy najdete romantiku, historii, téma mateřství a hledání sebe samé. Ale také je plná napětí a nechybí ani záhada, jejíž rozuzlení mě příjemně překvapilo, jelikož jsem celou dobu předpokládala, že příběh skončí úplně jinak. A musím ještě podotknout, že jsem opravdu nadšená z lehkého propojení knih Příběh mateřídoušky a Příběh akvamarínu.

Postavy jsou krásně popsané a mnohovrstvé. Každá z nich je zajímavá a v průběhu příběhu postupně ukazují některé své skryté stránky nebo prochází vývojem, který je zcela adekvátní tomu, co prožily.

Příběh mateřídoušky je krásná kniha, která nemám skoro co vytknout. V tomhle ohledu je tak ještě lepší než Příběh akvamarínu, ačkoli ten u mě pořád vede. Ale kdo ví, možná ho z pomyslného prvního místa srazí příští autorčina kniha.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji autorce Miriam Bláhové a nakladatelství Albatrosmedia - Motto.

Co všechno musíme obětovat, abychom si obhájili lásku? Když se Anně začne hroutit manželství, odjede s tříletým synem ke své matce a při průzkumu chaloupky po předcích najde pytlík s mateřídouškou. Díky ní se dostává k událostem ... více

Komentáře (0)