Příběh mateřídoušky
Miriam Blahová
Co všechno musíme obětovat, abychom si obhájili lásku? Když se Anně začne hroutit manželství, odjede s tříletým synem ke své matce a při průzkumu chaloupky po předcích najde pytlík s mateřídouškou. Díky ní se dostává k událostem první poloviny dvacátého století, vyhroceným vztahům mezi Čechy a Poláky i velké lásce, které stála v cestě řada překážek. Zatímco Anna poznává osud vlastní rodiny a historii Jablunkovska, příběh její prababičky Věry vypráví o zdejších poměrech a pokrokových myšlenkách, pro něž neměli sousedé v těžké době pochopení.... celý text
Přidat komentář
Knížka mě na první pohled zaujala svou obalkou a příběh mě hned vtáhl do děje . Dej se odehrává ve dvou časových rovinách, kdy se minulost ( velmi jsem obdivovali Veru za vše, co dokázala a ze se nevzdala, muselo to být strašně období) prolíná s přítomnosti ( tady zase prozivame všechny strasti i slasti s Annou a její rodinou). Sama upřímně nevím, jak bych se v některých situacích zachovala…Autorka dokázala krásne popsat i prostředí Lomne ( úplně mám chut se tam vydat), své kouzlo zde má samozřejmě i materidouska Moje první kniha od autorky a už teď se moc těším na další její knihy. Všem doporučuji
Ráda jsem se opět vrátila do Lomné, kde se odehrává další z Příběhů Miriam Blahové.
Tentokrát je hlavní hrdinkou Anička, mladá maminka, která mi byla velmi sympatická. Žije v současnosti, ale utíká do předválečné minulosti, kde vyrůstá její prababička Věra.
Příjemné čtení, kde jsem se opět dozvěděla něco nového o jednom pro mě vzdáleném koutu naší republiky.
Příběh slunečnice u mě vede, ale Příběh mateřídoušky mu slušně šlape na paty.
No pane jo, to vám byl zase nářez. MI-LU-JU styl autorky! Dvě dějové linky, jedna v minulosti, jedna v přítomnosti. Každá řeší aktuální problémy, které se samozřejmě s postupem doby mění a každý ten svůj vnímá jako největší. Pro čtenáře je to ale mnohdy zajímavý kontrast.
Přítomnost s Annou ve mně vyvolávala rozporuplné pocity. Strašně mě štvalo, co musela řešit, ale postupem času jsem měla pochopení i pro druhou stranu a ve výsledku jsem jí/jim strašně fandila. Morální dilema jako blázen! Doufám, že tohle nikdy nebudu muset řešit.
Linka v minulosti řešila pro mě absolutně nepředstavitelné a temné situace, které zažívali moji pra-prarodiče a já jim tam nahoru smekám za to, že to zvládli. Vůbec si to nedovedu představit.
Věra mi přirostla k srdci okamžitě, to byla žena s velkým Ž a já jsem jen zírala, jakou měla odvahu jít si za svým v tak, pro ženy zejména, náročné době.
Oceňuji konec knihy, který obsahoval odkaz na doplňkovou kapitolu, fotografie a video. Ovšem ta kapitola je navíc. Čekala jsem nějaké o 3 roky později, nebo něco podobného, ale tohle mi tam nesedlo. Ale nevadí! Je to jen dobrovolný bonus.
Celkově knihu moc doporučuji! Ač mám na prvním místě stále Slunečnici, tak tohle je absolutní skvost a já netrpělivě vyhlížím další dílo autorky!
(SPOILER)
Vetsinou knihu doctu a hodnoceni nedavam, ale tady musim, protoze jsem od knihy cekala vic. Pribeh Very mi byl sympaticky, samotna hrdinka taky a myslim si, ze mohlo zustat jen u tohoto a kniha by o nic neprisla. Prijemne, oddechove cteni. Ale…
Kouzelny pytlik s materidoskou, ktery prenasi Anicku zpet do minulosti v podivnych halucinacich je proste pritazeny za vlasy. Sci-fi si prectu rada, ale tady to pusobilo jak pest na oko. Samotna Anicka mi zacala byt nesympaticka hned po zmince o “holkach z eMimina a stupnovalo se to jen posedlosti tim, co asi delaji a definitivne jsem ji odepsala, kdyz zacala vysilovat, ze si nekdo dovolil rict jejimu synovi, aby vratil zizalu do pudy, protoze kypri. Jeji romanek s Richiem je nepochopitelny. Trochu si to vylepsila s vystavenim muzea, ale proste mi nebyla sympaticka. Jak jsem psala, knoha by skvele fungovala i bez jejiho pribehu a o nic by neprisla.
Hlavní hrdinka Anna se ocitá před nelehkým rozhodnutím. Vyřeší své problémy v manželství razantně nebo je ještě šance, že se se svým mužem usmíří? Než ale k rozhodnutí dojde, odstěhuje se i se svým tříletým synem zpět ke své matce do obce Lomná. Tam na ni nečeká jen její rodina, ale i památka po babičce. Chaloupka, kterou Anna před lety zdědila. A v ní záhadný pytlíček mateřídoušky, která Annu dokáže přenést do doby před druhou světovou válkou. Zde odkrývá příběh své prababičky Věry. Čím vším si Věra musela projít se dozvíte v knize. A není to vůbec lehké čtení.
Nádherné originální dílo, ve kterém se snoubí historie s dnešní dobou. To mám strašně ráda. Nejen, že se dozvím informace, které bych jinak nevěděla, ale tahle předválečná a válečná doba, kterou Věra zažívala mne dostala zpět do období, ve kterém žila i moje prababička. A o kterém mi hodně vyprávěla. Úplně jsem si tím oživila vzpomínku na ni. Čtení mi tak přišlo ještě více emotivní.
Věru, Adama a vlastně celou tu dějovou linku jsem si naprosto zamilovala. A vždy se na ni těšila. Při čtení jsem si často říkala, jak si dneska dobře žijeme, a že si nemáme vůbec na co stěžovat.
Děj ze současnosti se mi také líbil. Anna řešila situaci, kterou bych si s ní rozhodně neměnila. V hloubi duše jsem ale přemýšlela, jak bych se zachovala já. Myslím, že teď co mám děti, bych to udělala úplně stejně. Navíc Anna je mi i věkově velice blízká.
Příběh, u kterého se někdy budete bát i dýchat a číst dál. Přesto víte, že dál číst musíte.
Samotný epilog jsem celý probrečela. Takhle emotivní závěr. Teda, co mi to @miriam.blahova děláte.
Rozhodně to není poslední kniha, kterou od autorky přečtu. Dlouho jsem se jejím knihám vyhýbala v domnění, že to není vůbec můj žánr. Teď si můžu jen nadávat, jak jsem byla hloupá.
Jediné, co mi nesedělo, byl závěr linky Anny. Inke tam spadla jak anděl z nebes. Tomu jsem zkrátka nějak nemohla uvěřit.
Musím ocenit i bonusový materiál. Ten ukrývá videa a také jednu bonusovou kapitolu.
Hodnotím 4,5/5
Milá kniha, vůbec nejde proti srsti. Příběh z minulosti se mi líbil více. V moderní době jsem se nedokázala sžít s hlavní hrdinkou, její chování pro mě bylo nepochopitelné. Kniha se četla dobře a přibližuje spletité dějiny regionu.
Červená knihovna nejspíš pro začínající čtenářky. Přiznám se, že kvůli vzrůstající nudě jsem ji nebyla schopna dočíst a i když jsem přeskakovala odstavce, nic mi neuniklo. Takže nemůžu s čistým svědomím doporučit. Jde tu sice o závažný problém se sžíváním se polských a českých obyvatel jedné vesnice, ale je tam toho příliš málo oproti limonádovým srdečním problémům hlavní hrdinky. Nic moc se tam neděje a s tou mateřídouškou je to podle mě zbytečné a za vlasy přitažené.
Jak tu zmiňují čtenářky přede mnou, tato kniha na 88% hodnocení nemá.
Velmi zajímavé téma pohraniční historie a vztahy mezi Čechy s Poláky, na které jsem se těšila, je tak málo, že tuto knihu nemohu doporučit. Přečtěte si raději něco jiného.
Propojení současnosti a minulosti pomocí mateřídoušky mi nesedělo.
Současný příběh Anny mě nebavil vůbec. Romantický kýč, na mě moc triviální, bez špetky zvratu nebo překvapení.
Voňavý pytlík s mateřídouškou zavede hlavní hrdinku Annu zpátky do minulosti k její prababičce Věře. A postupně odhalí její život od dětství až k její smrti. Pro mě šlo o nejjemnější přechody mezi přítomností a minulostí, s kterými jsem se zatím v knihách setkala. Tak poetické. Těšila jsem se na tu chvilku, kdy Anna přivoní k pytlíčku a dozvím se, jak bude vyprávění pokračovat dále.
Autorka rozjela dvě dějové linky v různých časových liniích. V současnosti Anna řeší problémy v manželství s tradiční zápletkou, kterou při čtení příběhu asi všichni čtenáři očekávají. Historie nabízí rozhodně zajímavější vzpomínání na nelehkou dobu první poloviny dvacátého století v malé vesničce Lomná. Poukazuje na jiskření mezi Čechy a Poláky, ale zejména se věnuje cílevědomé, na svojí dobu příliš emancipované, Věře plnící si svůj sen stát se učitelkou. Na její cestě však stojí mnoho překážek, bojuje s předsudky sousedů, bojuje o svoji lásku a v letech 39-45 i o svůj život.
Nenechte si ujít romantický příběh postavený na historických základech, podaných čtivou formou. Knihu si určitě přečtěte!
Řeknete si Horní Lomná, malá obec (365 obyv.) v podhůří Beskyd... a ve správných rukou je z ní "hrdinka" románu :-) Kniha patří k těm, co mají od každého trochu, a co víc - ve správné míře, v rovnováze. Historie a současnost (obě linky mají své přesně odměřené souvislosti), klidné sousedské vztahy i válka, láska i sváry, hádky i odpuštění, ...
Mateřídouška je i pro mne úžasná rostlinka, na zahrádce už pěti generací nesmí chybět, takže její vůně ze stránek příběhu přinesla i mému čtení svoje kouzlo;-)
Ahojte
Myslím, že českým čitateľom asi tvorbu @miriam.blahova nemusím obzvlášť predstavovať, však?(ale ak by sa náhodou predsa niekto našiel, tak to treba napraviť ).
Ale za to by som ju veľmi rada predstavila našim slovenským čitateľom a knihomoľom ...
Autorka sa do povedomia čitateľov dostala, keď prispela poviedkou "Díky ti, Franzisko" v knihe #letnikratasy, kde okrem nej prispeli poviedkami aj autorky @janskajanna @sarka.hiekova @terkapise
Ja som tvorbu @miriam.blahova objavila vďaka štafetám, za čo som nesmierne vďačná...
Mala som tú česť už čítať #pribehslunecnice a #pribehakvamarinu...
#pribehmateridousky je autorkynim tretím "knižným" dieťaťom, ktorý by som Vám veľmi rada predstavila :
Príbeh je o mladej žene Anne, ktorej sa začína rozpadať manželstvo a tak sa zo svojím malým synom rozhodne na chvíľu odísť od svojho manžela k svojej mame do obce Horní Lomná, kde vyrastala...
Tu sa rozhodne navštíviť aj chalúpku, ktorú zdedila po svojej prababičke Věre, kde objaví vrecúško s materinou dúškou, pri ktorej má pocit, že sa jej prababička prihovára a rozpráva jej svoj príbeh, ktorý sa odohráva v dobe, keď sa vzťahy medzi Čechmi a Poliakmi vyhrotili...
Čo všetko sa Anna dozvie o svojej prababičke Věre a čím si Anna musí prejsť, aby si uvedomila niektoré skutočnosti ohľadom jej manželstva?...
V knihe sa prelína minulosť s prítomnosťou a takéto príbehy mám ja osobne veľmi rada...
P. S. Kto ste ešte náhodou nečítali autorkinu tvorbu tak šup šup, treba to zmeniť...
5*/5*
Autorská štafetka č. 69/2024
#stafeta #odporucam #ceskyautor #miriamblahova #pribehmateridousky #nakladatelstvimotto #recenzia
Aničce se hroutí manželství. Spolu s tříletým synem se vydává ke své matce. Tam se dostane do domku po babičce a objeví pytlík mateřídoušky...
Příběh Aničky, matky, která přestala být partnerkou, kamarádkou i sebou samou, se prolíná s příběhem její prababičkou Věrou, která se v době první republiky proti všem konvencím v česko-polském pohraničí stala učitelkou.
Hrdinství Věry i její rodiny, vztahy mezi Čechy a Poláky, druhá světová válka, Aniččin vztah k sobě, synovi i manželovi. Vše velmi čtivé i citlivé.
Já nevím, u všech knih paní Bláhové mám stejný problém: skvělé, zajímavé téma, ale za mě, vždy se z toho stane jakýsi romantický kýč. Popisovány nepodstatné věci a historické události zmíněny okrajově.
Kniha se mi četla sama, tyhle příběhy mám moc ráda.
Hodně mi připomínala Šikmý kostel.
Vůbec mi nevadilo prolínání dnešní doby a doby minulé, naopak. Řeší se tu příběh Věry z minulé doby a Aničky, z doby současné. Příběh Věry se mi líbil trochu víc, no.
Co mi přišlo hodně přitažené za vlasy byly vize vyvolávané díky mateřídoušce.
Shrnuto....
Životní lásky jsou stejné ve kterékoliv době se svými klady i zápory.
Trochu jsem byla rozladěná, že příběh Madlenky v Dolní Lomné tak nějak vyšuměl. Věra byla osočována neprávem, což se vlastně ve vesnici vůbec nevysvětlilo.
Tak to často chodí i dnes.
O co šlo, to si přečtěte sami. Knihu rozhodně doporučuji.
Jak již bylo zmíněno, Šikmému kostelu se bohužel jen tak něco nevyrovná. Historický příběh byl zajímavý, ale stálo by za to mu věnovat více prostoru na úkor toho ze současnosti. Ten mi tam vůbec neseděl a ani mě nebavil. A to propojení pomocí vizí, to nebyl můj šálek čaje. Střídání historické linky a linky ze současnosti je teď velice populární, ale třeba u Příběhu slunečnice mi přišlo mnohem přirozenější. Každopádně je super, že se do podvědomí lidí dostane zase trochu jiné pohraničí a jeho historie.
Číst jakýkoliv příběh po Šikmém kostelu není snadné, ale tady byl cítit propastný rozdíl. Když pominu reálnost propojení díky mateřídoušce, tak příběh ze současnosti byl smutně naivní a historický příběh za mě také notně pokulhával.
(SPOILER) Já tomu říkám letní čtení nebo kniha na letní večery. Výborná, četla se mi dobře, bavili mě obě dějové linie ( o kapku více Věra) . Možná závěr by chtěl trochu více. Mrzí mě, že vlastně nebyla Věra "očištěná" hned. Že se Madlenka už nevrátila na místo svého dětství a " druhou" rodinou. Už se moc těším na další knihy, doufám, že budou brzy :-)
Napsané jednoduše, čtivě. Nicméně mě osobně hlavní hrdinka nesmírně rozčilovala. Ten současný příběh se mi moc nelíbil. Historický příběh byl mnohem lepší, čtivější, zajímavější a uvěřitelnější. Spousta zajímavostí a informací o oblasti, kde se mísí osudy Čechů, Poláků a Němců.
Není to složité čtení. Romance opírající se o historii jednoho z nejzazších koutů republiky, Jablunkovska. Sledujeme tak rodinnou historii v meziválečném a válečném období. Čtení na krásný letní večer. Přesto. Téma, lokalita a její historie by si dle mého zasloužily něco víc, než jen tuto růžovou knihovnu.
Štítky knihy
česká literatura Beskydy tajemství historie měst, obcí a regionů prolínání minulosti a současnosti české rományAutorovy další knížky
2022 | Příběh slunečnice |
2023 | Příběh akvamarínu |
2024 | Příběh mateřídoušky |
2021 | Letní kraťasy |
2024 | Srdcová desítka |
Příběh z Horní Lomné mě bavil, odvíjí se v oblasti severní Moravy, kde pospolu žijí Poláci a Češi. Odkrývá nevraživost mezi národy v této části republiky a dozvěděla jsem se, že za 2. světové války byla tato oblast přiřazena k Říši nikoliv k Protektorátu. Zajímavá zápletka. Co mě opravdu nebavilo, byl příběh ze současnosti, který prožívala Anička s Mirkem, Filipem a Richardem.