Mateřství bez příkras=MaminkOFF

recenze

Jana, Marcela, Kristina, Zuzana – čtyřlístek žen z románu Kateřiny Chalupníkové MaminkOFF s podtitulem Malovaly jsme si mateřství čtenářům pěkně zostra, po pravdě, s něhou i drsně, s laskavostí i bez příkras odhalí nástrahy mateřství i rodinného života. Tahle čtveřice ani nemůže být rozdílnější, pojí je přátelství a ženské souznění, ale každá jede na jiné vlně, po jiné koleji a lítá na jiné oběžné dráze. Každá odhalí pěkně až na dřeň, co jim přineslo těhotenství, mateřství a rodinný život, a že tato všeříkající a jednoznačná slova mohou mít mnoho poloh.

Z manželky se proměníte na matku – a že je to překotný i bolestivý přerod… Neustálý kolotoč kojení, uspávání, celodenního dozoru dětí, péče o domácnost i manžela, na kterém stojí tíha uživení rodiny je holý fakt, nejenom pouhé stěžování si hysterických maminek, co si nedokážou udělat v mateřství „pořádek“. Zkuste do toho zařadit ještě profesní růst, studia, kariéru… a čas tak rychle letí… Z malého voňavého miminka je děsně rychle roztomilé batole, a než člověk dvakrát mrkne, má doma začínajícího puberťáka…

citace z knihy: Jen bych chtěla trochu pomoct. A občas bejt sama. Když jsem si jednou postěžovala mámě, tak si povzdychla a řekla: „Marcelko, když ty toho chceš nějak moc.“

Mateřství, výchova dětí a zodpovědnost za ně, to je celoživotní vzdělávací kurz maminek se spoustou zkoušek, nástrah, pastí, emočních houpaček, lásky, otevřené náruče a objevení vlastních netušených schopností, o kterých jsme předtím my, ty zasněné dívky s plány o budoucnosti a se spoustou snů, nevěděly.
Přesvědčíte se, že není všechno tak dokonalé, jak může na sociálních sítí vypadat, že zlatá klec není všechno, že každá rodina má své mouchy a že nejdůležitější je zachovat i u všeho zdravý rozum a také nadhled. K tomuto poznání však nevede cesta rozkvetlou růžovou zahradou.

Palec nahoru bych dala autorce za odvahu popsat věci tak jak jsou. MaminkOFF je kniha o mateřství po pravdě - z pohledu některých maminek. I já se v něčem poznala, a spoustu pocitů se mi znovu vybavilo… vím, zač je toho loket, a také vím, co tím chtěla autorka sdělit – vyzdvihnout ženy. Matky i nematky. Podpořit je v jejich cestě a dodat jim odvahu, pochopení a podporu.

Závěrem si dovolím ještě jednu citaci z knihy:
"…je třeba si uvědomit, že žádná z nás nežije v dokonalém světě, že úplně všichni máme v životě dobrý a blbý věci a že nikdo na světě nemá všechno. Musela bych bejt kráva, abych se tím užírala."

Čtyři ženy, čtyři nálepky, čtyři příběhy. Emotivní Jana, tvrdá Marcela, dokonalá Kristina a ezoterická Zuzana. Za těmito nálepkami se ale skrývá daleko víc. Jana se musí vypořádat s tím, co jí život bere a dává. Provinile bojuje s... více

Komentáře (0)