Měl tu poctu být lovcem, teď je kořistí

recenze

Kořist začíná tam, kde Hon končí, žádnou velkou prodlevu tedy nečekejte. Naši hrdinové plují po řece a utíkají tak od lidí (rozumějte upírů) prahnoucích po jejich krvi a mase. Netuší kam a jak dlouho se budou plavit, jediné co vědí je, že Vědec tam na ně někde čeká.

Když dorazí do zdánlivého cíle své cesty, postupně zjišťují, že to možná není jejich vysněnou zemí. Lidská vesnice, do které se totiž dostanou, je podezřelá a Sisy s Genem nevědí, čemu věřit. Na druhou stranu – mohou skutečně lidé, kteří lidskou společnost nikdy pořádně nepoznali, o tomhle něco vědět?

Autor vás už jen svým stylem psaní do knihy vtáhne a udrží vás u ní až do konce. Samozřejmě, kniha není úplně nejkratší, takže ji nepřelouskáte celou za jedno odpoledne, ale věřím, že budete chtít číst téměř každou volnou chvíli. A pokavaď se do ní pustíte třeba o víkendu, myslím, že mnoho z vás u ní vydrží celý den, dokavaď ji nedočtou.

Stránky utíkají neskutečně rychle. Sama jsem měla dojem, že se vlastně skoro nic moc ještě nestalo, ale už jsem byla na padesáté straně a vůbec mi nepřišlo, že bych toho přečetla tolik. Představte si, jak to asi muselo vypadat, když se pak dělo něco skutečně mega napínavého. V takových případech se ovšem o to víc projevovalo, že je tam možná až zbytečně moc omáčky okolo. V jednu chvíli jsem dokonce měla chuť přeskočit celou stranu, abych se konečně dostala k tomu skutečně důležitému.

Od začátku do konce děj působí poměrně akčně a to i ve chvílích, kdy se vlastně neděje nic moc. Hlavní podíl na tom pravděpodobně má to, jak je to napsáno, ale svou roli má, myslím, i ten fakt, že prostě víte, že to ještě bude sakra napínavý a že je na co se těšit. I v tomhle díle na vás čeká spoustu otázek, na které budete toužit znát odpověď, ale i takových, na jejichž odpověď přijdete sami a téměř okamžitě.

Jeden problém tu ale pořád je. Ta nelogičnost určitých věcí. Vytýkala jsem to Honu, vytýkám to i Kořisti a upřímně doufám, že to nebudu muset vytýkat i Pasti. Mám dojem, že autor měl sice geniální nápady a snažil se to udělat co nejnápaditější, ale zapomněl některé věci domyslet. A to jak ty větší, tak ty menší (to třeba fakt, že Ben v rámci pár dnů přibral tolik, až nevěřím, že je to možné anebo, že v jablku byla umístěna žiletka tak, že si toho nikdo nevšiml). Teď budu trochu spoilerovat, ale zmínit to musím – v jednu chvíli jsem se totiž už začala radovat, že konečně vysvětlily některé ty věci, jako třeba jak je to s těmi místy, které lidé (soumračníci, upíři) obývají a podobně. Bohužel o něco později se ukázalo, že to tak vlastně asi není a já tak zase nevím, zda mají jen to jedno městečko anebo jich je víc a tak. Abych ale jen nekřivdila, něco tam vysvětleno bylo. Za nejdůležitější považuju to, že konečně vím, jak soumračníci (upíři, lidé) vznikli a proč je kniha označována za dystopii.

Každopádně, v závěru vám tuhle knihu i tak doporučím, protože pokud překousnete občasnou nelogičnost toho všeho, je to vážně parádní kniha a za přečtení stojí.

Deny-el-Infian.blogspot.cz

Jak zůstat na živu ve světě, kde jsou lidé považováni za pochoutku a všichni touží po jejich krvi? Gen a jeho lidští přátelé prchají nocí. Gena však nepronásledují jen krvežízniví lovci, ale i vzpomínky na dívku Záři, která zůstal... více

Komentáře (0)