Miluju to!

recenze

Píseň oceli (2019) 5 z 5 / bradovav
Píseň oceli

Je mi hanba! Hanba, že jsem si tak dávala na čas, než jsem poznala tuto knihu. Hanba, že jsem ji nechala tak dlouho ležet v knihovně a čekat. Hanba, že jsem si knihu zrovna od Míši nezařadila do svého seznamu už dávno.

Číst knihu někoho, koho znáte osobně je svazující. Máte očekávání a pokud jde navíc o člověka, který má tak úžasnou povahu a je skromný bojíte se, aby se vám kniha líbila. Možná i proto jsem čtení této knihy tak dlouho odkládala. S Míšou jsme spolu chodily do školy a já vím, jak krásná a křehká je její duše.

Jsem proto ráda, že mohu prohlásit, že já (neznalec tohoto žánru) jsem si její knihu zamilovala. To, jak Míša vykreslila hlavní postavy, mi dalo pocit, že je už delší dobu znám a že jsem se jen vrátila ke světu, který mi není cizí. Kniha líčí příběh, který obsahuje humor, napětí, tajemno, kouzelné bytosti, draky, bojovníky i necudné dámy. Kniha vypráví několik samostatných epizod, které v celku posouvají hlavní hrdiny a jejich osud dál a krásně se doplňují a celek vysvětlují. Vše je vyvážené a čtivé. I čtenář, který nevyhledává fantasy světy a doby minulé je pohlcen a na konci knihy si vzdychne při pomyšlení, že ještě nevlastní další díl.

Neubráním se konstatování (a doufám, že se Míša nebude zlobit), že jsem právě dočetla knihu hodnou Zaklínače, že je Míša strašně talentovaná a její vykouzlený svět a postavy v něm by si zasloužily seriálovou adaptaci! Já se zamilovala, do této knihy, do zpěváčka a humoru, který krásně doplňoval celý příběh.

Děkuju, že jsem mohla být u toho!

Celkové hodnocení: 5* z 5*


Píseň oceli Píseň oceli Michaela Merglová

Každý příběh někde začíná. Tenhle shodou okolností mezi stehny jedné vdané paničky a končí, no končí tam, kam se může dostat jen fantazie jedné z nejtalentovanějších autorek české fantastiky. Vyrazte na cestu, která tu dlouho neby... více


Komentáře (0)

Přidat komentář